To máte tak. Všechno, co se třpytí, nejsou vždycky jen diamanty

Včera jsme konečně dostali povolení pověsit si u nás v bytě lustr. Ani nevíme, proč to byl původně problém, ale to už je teď jedno. Povoleno. Takže začíná dlouhý vybírací proces, protože kupovat křišťálový lustr, to je jako vybírat diamant. Je to pěkně drahá sranda, obvykle ho máte na celý život a některé se blyští trošku víc než jiné. Ale abych v reálu viděla to, co jsem zatím obhlížela v restauracích, oknech cizích lidí nebo online, zašla jsem dnes po cestě domů do jednoho lampářství (jak se těmhle obchodům říká, víte?).

Původně jsem si myslela, že pro vás připravím takový jako top ten křišťálových lustrů, které se dají koupit nebo které se mi líbí. Jenže tím, že většina křišťálových lustrů jsou, ehm, křišťálově průzračně průhledné, tak na fotkách z katalogů to obvykle nevypadá nic moc. No ale celá ta zapeklitá situace se vyřešila včera sama, protože jsem se zatoulala do jednoho úžasného obchůdku, který vypadá zvenku maličký, ale uvnitř je toho tolik, že je to prostě ohromující a až neuvěřitelné. Je tam tak málo prostoru a tolik světel, jedno na druhém, že nevíte, kam se dříve dívat. A to ještě nevidíte na fotkách asi tři místnosti jen se stínidly!