V mém životě místo jen na dva typy věcí. Ty, které jsou krásné a ty, které jsou funkční. Ideálně potom dva v jednom. V malém bytě je totiž všechno na očích. Nic moc neschováte, nic moc nepřehlédnete, vidíte pořád všechno. Co se týče dekorací a nábytku, tam je to bez problémů. Vyberete si, co máte rádi a je to. O dost horší je to pak s drogérií, kterou používáme každý den. Samozřejmě spoustu toho můžete schovat do skříněk a šuplíků, ale kdo by pořád uklízel mýdlo na ruce nebo jar na nádobí? Jenže sami možná víte, že tyto produkty ve většině případů vypadají prostě odporně. Komu je to jedno, článek přeskočte. Komu tyhle příšery v kuchyni a koupelně taky vadí, čtěte dále. Mám pro vás tentokrát cenově dostupná i dražší řešení.
Nevím, jak vy, ale já se prostě koukám ráda na hezké věci. Ráda trávím hodně času doma a proto je pro mě důležité, aby mi všechno dělalo radost. Vy, co doma nejste rádi, zkuste se nad tím zamyslet! Anyway. Určitě jste si všimli, že čím je produkt levnější, tím je obvykle obal hnusnější. Nebudu se tady rozvykládávat o obalovém designu, to bychom tu byli do večera. Pokud máte ale ošklivých obalů dost, mám pro vás tři řešení.
1. Nejjednodušší je investovat do dražších kosmetických nebo čistících přípravků, které prostě vypadají dobře tak jako tak. Na výběr máte nespočet v různých cenových relacích, některé jsou dokonce i ekologické. Občas najdete i levné produkty s hezkými obaly, zkuste se na to zaměřit a možná budete mít štěstí. Úžasné jsou známé značky jako Meraki nebo L:A Bruket, kvalitou, vzhledem i vůní, ale tam si připravte okolo pěti stovek. Novou kolekci má teď třeba i H&M, kde seženete krém na ruce nebo mýdlo v parádním obalu, který navíc obal dobře vypadá a ještě je ze série Conscious. A cenově levnější než jiné značky.
2. Pokud tolik peněz nemáte nebo vám prostě připadá z jakéhokoliv důvodu zbytečné utrácet za jar na nádobí několik stovek, zaměřte se na obaly. V jakémkoliv obchodě s domácími potřebami nebo dekoracemi můžete koupit zásobníky na mýdlo, všemožné pumpičky a rozstřikovače. Můžete do nich přelít téměř cokoliv tekutého, do rozstřikovačů (hledejte obvykle v sekci s rostlinami nebo s potřebami na žehlení) zase nalejete čističe na okna nebo kuchyňské povrchy.
Výhodou tohoto řešení je, že můžete koupit mnohem větší balení nebo náhradní balení v pytlících, takže šetříte peníze i životní prostředí. A ještě něco: s dávkovačem s pumpičkou navíc obvykle použijete jen tolik produktu, kolik potřebujete, ať jde o mytí nádobí nebo rukou. Takže zase šetříte! Jediné, do čeho možná budete investovat trošku více, je právě dávkovač, který může stát od třiceti korun až do tisícovky. Ale myslete na to, abyste si koupili radši něco kvalitního, protože ho nemáte na týden nebo na měsíc, ale ideálně na několik let.
3. Mé oblíbené řešení čehokoliv: buďte kreativní! Můžete si přát drahý přípravek k vánocům nebo narozeninám a potom používat původní obal jako dávkovač na mýdlo. Často stačí třeba koupit mýdlo s pumpičkou, odstranit etiketu a lahev nabarvit nebo vytvořit vlastní etiketu. Jedno z mých prvních DIY bylo vyrobit parádní dávkovač na mýdlo z lahve od whisky (koukněte tady). Prostě se zkuste zamyslet, z čeho byste mohli dávkovač na mýdlo vyrobit nebo do čeho byste jej mohli zabalit, aby to nebyla taková hrůza!
Nebo si zkuste doma najít nějaký košík, tácek nebo dřevěnou bedýnku, na který můžete všechny čistící prostředky položit a hned to bude vypadat líp. Já si teď koupila handmade tuhá mýdla, která vypadají na umyvadle děsně roztomile a tak nějak No a když ani to ne, zkuste třeba někam do okolí přidat rostlinu nebo svíčku a tak nějak to vizuálně vybalancovat :D Nebo si kupte alespoň krásný kartáček na nehty nebo na nádobí!
Jak se tyhle kritické narozeniny přibližovaly, začala jsem přemýšlet, co se sebou. Vy mladší si rozhodně nemyslete, že na to přijdete nějak automaticky. Vůbec ne. Nepřijde to ani ve snu, ani vám to většinou nikdo nenapoví, prostě to musíte nějak zjistit. Nemluvím teď o tom mít svůj sen a následovat ho přes hory, přes doly. To už je úplná blbost. Mám namysli třeba to, co vás v životě baví, co chcete dělat, jaká je vaše oblíbená barva, co máte rádi. A řeknu vám jedno: pravděpodobně nebudete vědět většinu těchto věcí ani ve třiceti. Co ale s velkou pravděpodobností vědět budete je to, co NE.
Viděla jsem onehdá takový hrozně dojemný dokument se starými lidmi, kterých se ptali, čeho v životě litují a co by třeba dělali jinak. Utkvěla mi v hlavě jedna stará okouzlující paní, která se podivovala nad tím, že mladí lidi si v dnešní době sepisují všelijaké TO DO listy, seznamy toho, co musí a chtějí a mají udělat, ale přitom by si radši měli sepsat co by dělat neměli nebo co dělat nechtějí. Jednak je to perfektní myšlenka, protože kdo v dnešní době ví, co vlastně chce, že jo. Hlavně to, co chcete nebo si přejete, se může změnit ze dne na den. A taky je mnohem jednodušší sepsat, co vlastně nechcete.
Já vím jedno. NEchci být sluníčkový perfektní lifestyle bloger. NEznamená to, že vám tady budu ukazovat špinavé nádobí ze včerejčí večeře nebo oblečení rozházené po podlaze, protože zůstalo tam, kde jsem ho včera ze sebe svlíkla (a NEříkejte, že se vám to taky NEstane). Chci s vámi ale sdíle více svého života a ukázat vám, jak to všechno vlastně je. Že je v pořádku NEmít obrovské hollywoodské sny. Že je okay NEmít vlastně vůbec žádné sny a NEvědět, co chcete. Že se NEmusíte stydět, pokud jste celý víkend NEdělali vůbec nic. A že NEmusíte pořád dokola nakupovat krámy a sdílet to s ostatními, abyste byli šťastní. A že mít normální, obyčejný, šťastný život, kdy si prostě užíváte každý moment jen tak, je vlastně to nejlepší, co pro sebe můžete udělat.
NEříkám, že už si nikdy nic NEkoupím, NEpochlubím se něčím novým a NEbudu mluvit o snech, které mám. Jen mám teď jako dospělá žena (haha) pocit, že k vám prostě musím být fér. Že už nepotřebuji hrát žádnou roli, že už chci hrát jen sama sebe. No a než začnu být totálně patetická a dojímat se, tak snad jen doufám, že vás budu bavit ještě o to víc a že budete mít díky mě sluníčkový den i tak :)
Poslední "nákupní seznam" základních pomůcek do kuchyně byl u vás hodně oblíbený, a tak jsem pro vás opět s Ma Jolie Cuisine připravila další level, a to pečení. Jednak se blíží moje narozeniny a druhak peču docela ráda a docela dost. Ale kdybyste někdy viděli jak, tak byste pochopili, proč nejsem food blogerka. Polovina náčiní (a často i polovina ingrediencí, ale o těch se teď nebavíme) mi chybí a podle toho to taky často dopadá. Ale zase jak říkala moje mamka, když mě nutila šlehat bílky do pěny metlou (i když jsme měli mixér) "S mixérem to zvládne každej, ale co když ho nebudeš mít?". A samozřejmě měla pravdu, mixér nikde a já jsem šlehací profík! Takže, co byste měli mít v základní výbavě, pokud se chcete pustit do narozeninového pečení? Seznam ke stažení :)
Protože v neděli máme snad všichni alespoň trošku času navíc, rozhodla jsem se pro neděli schovávat delší články. Jelikož je za týden Valentýn, lásky čas (první máj taky, že jo, ale proč nevyužít oboje?), mám pro vás dnes téma DIY svatby. Ne, že by se mě to zatím nějak týkalo (norečku?), ale třeba moje milá Terezka se brzy vdává a vy třeba taky? A hlavně, DIY je moje srdeční záležitost a pokud něco může být nezapomenutelné a originální, pokud se do toho pustíte aspoň trošku sami, tak je to podle mě svatba. A pokud třeba nejste až tak zruční nebo kreativní, je tu pro vás agentura Pusu na to, která pro vás DIY svatbu připraví.
Nela s Martou vždycky snily mít svoje vlastní papírniství s krásnými sešity a bloky. Všechno ale nakonec dopadlo jinak, když Tomáš Nelu požádal o ruku a holky začaly plánovat její svatbu. Zjistily, že se perfektně spojila Nelina kreativita a Martina vášeň pro organizování všeho a všech, papír tam taky nechyběl a vzniklo Pusu na to. Nechtějí obrovskou agenturu a půjčovnu věcí bez nápadu. Organizují svatby, rozlučky se svobodou nebo narozeniny plné originality a handmade dekorací. A letos je třeba čeká i česko-italská svatba pro 160 hostů.
Pro jaké lidi je podle vás taková kreativní svatba?
Pro ty, které baví být sví a jedineční. Pro ty, kteří vědí, že když budou mít každé oznámení převázané ručně dělaným provázkem, nemusí být jedno jako druhé. Ale především je pro všechny, kteří vědí, že při plánování svatby neexistují žádná omezení.
Podle čeho se rozhodujete pro téma svatby?
Se snoubenci se nejprve musíme seznámit. Vůbec nejlepší je, když zajdeme společně třeba na víno, aby se trochu uvolnili a rozvykládali. Pak to bývá hrozně příjemné a klidně se stane, že třeba první hodinu vůbec nemluvíme o svatbě, ale o nich. Tak se vlastně dozvíme, pro koho svatbu chystáme. Téma svatby si představujeme jako design. Jednotný, stmelující prvek, který se prolne všemi přípravami a celým svatebním dnem. Proto by měl vycházet z toho, co mají snoubenci rádi.
Jak probíhá plánovací proces?
Jakmile se trochu dozvíme, jakým směrem se ubírat, založíme dvojici tajnou nástěnku na Pinterestu (pozn. Určitě mrkněte, najdete tam tunu svatebních nápadů). Ne každý si dokáže představit, o čem mluvíme, proto razíme cestu skrze fotky a obrázky. Hodně nám to usnadňuje výrobu a přípravu svatby. Na nástěnku připichujeme věci, které si myslíme, že by na svatbě neměly chybět. Snoubenci pak lajkují, co se jím líbí nejvíce a my víme, kudy se ubírat.
Kde se nejraději inspirujete?
Hlavně na zahraničních webech, protože tam už jsou svatby zase trochu jinde. Jsou promyšlenější, dekorace jsou dokonalejší a nápaditější. Pak taky v antikvariátech. Moc rády využíváme pro svatby staré věci, které nesou nějaký příběh. Je ale pravda, že právě svatby v boho nebo vintage stylu jsou teď v módě, uvidíme za pár let, kam se bude trend ubírat.
Je vidět změna plánování svateb i v Česku?
Samozřejmě. I svatby u nás se mění. Lidé je nechtějí mít uniformní. Dneska nevadí, když máte na obřadě každou židli jinou, když vám stůl zdobí mech místo nažehlených ubrusů, nebo nemáte daný zasedací pořádek. Spíš naopak. Ta změna se nám líbí. Svatby jsou díky ní mnohem více o těch dvou lidech, než to bylo kdysi. Všechno je pak uvolněnější a příjemnější.
Bez čeho se žádná DIY svatba neobejde?
Bez nápadu. Ten proces mám moc ráda. Sedíte se snoubenci, bavíte se s nimi a v hlavě se vám narodí nápad. A vnitřně víte, že to dává smysl a že to bude dokonalé. Jakmile máte nápad, už jen doplňujete drobné detaily a pilujete výsledek. V tom je asi ten zásadní rozdíl. Nemáte šablony, vzorníky, které bychom vám na schůzce nabídly. Vždycky je to o té konkrétní svatbě a lidech.
Kde všechny ty dekorace vyrábíte?
Hlavně doma. Svatební oznámení a tiskoviny nejprve navrhneme v počítači, řešíme je společně na dálku, protože každá žijeme v jiném městě, pak vyrobíme prototyp, kteřá ukážeme snoubencům, a teprve potom výrobu zadáváme tiskárně. Kompletování je pak zase v našich rukou. S dalšími dekoracemi je to podobné. Vyráběly jsme třeba ručně zasedací pořádek ze starých map, etikety na víno, girlandy, závěsnou stěnu ze srdíček vystříhaných z knih.
Jak vypadá jakovy kreativní den/večer/víkend?
Uvaříme si kotel čaje, otevřeme láhev vína a vážeme, dírkujeme, stříháme, vypisujeme ručně obálky. Tak je to v podstatě se vším, co děláme. Už ani nedokážu spočítat, kolik jsme vyrobily pom-pomů! Pořád si říkám, že je nebudeme po každé svatbě vyhazovat, ale nejde to. Aby byly hezké, je nutné je udělat pokaždé znovu. Finální příprvy děláme obvykle večer před svatbou. Takže chodíme opravdu pozdě spát a opravdu brzy vstáváme.
Sledujete nějaké trendy, něco, co chce na svatbě každý?
V posldení době jsou to candy nebo sweet bary. Ustupuje se od obřích dortů, raději se objednávají menší, které sweetbar plný makronek a cheescaků doplní. A zatím se také stále drží krajka a juta, populární materiál, ze kterých tvoříme dekorace a zdobíme jimi židle a stoly. Naopak jsou na ústupu papírové kníry a rty, kterými se plnily fotokouty. Víte proč? Měl to každý. A svatba přece musí být originální.
Roste oblíbenost svateb venku?
Určitě. Hlavně obřady se přesouvají z úřadů a radnic do přírody nebo někam do zahrad hotelů a penzionů, což je skvělé. Jediný problém je déšť, který prostě nejde předpovědět. Naštěstí existují párty stany, kterými můžete zastřešit obřad i svatební oběd nebo raut. Když chcete, všechno se dá vymyslet a zařídit.
A jak vypadala svatba Nely a Toma se můžete podívat i na parádním videu:
Určitě koukněte na webovky Pusunato.cz pro více inspirace a jestli se brzy vdáváte, nebuďte srabi!
P.P.S Jojo, zase reklama hele, nedám si pokoj :D Buď je to IKEA, nebo diář Doller, pořád něco. Jenže, tohle je můj blog a já chci s vámi sdílet všechno, mi přijde k něčemu dobré, užitečné nebo krásne. Takže tak.
Možná vás šokuje, že s vámi sdílím něco takhle šíleně barevného. Ale já si nemůžu pomoct, zase! Od zítra se u nás prodává tahle úžasná limitovaná kolekce a jelikož u nás máme k dispozici od některých produktů opravdu jen pár kousků, sdílím to s vámi radši hned teď. Navíc v Česku už je k dispozici taky! Kolekce TILLFÄLLE je inspirovaná Brazílií, kam se designéři vydali a pozorovali, co je pro brazilský design typické. zkombinovali se skandinávským minimalismem a kolekce byla na světě. A navíc, kolekce je složená z nábytku i doplňků, takže si něco málo může dovolit každý :) Já osobně miluju flexibilitu nábytku, kdy všechny barevné díly můžete převrátit a užít si krásný dřevěný kousek, nebo se rozhodnout čas od času vykouknout některou z barev! A tajně pokokukuji po korkovém stínidle a šestiúhelníkových podložkách! Co se líbí vám? Odkazy na kolekci najdete na konci!
Kuchyně je jedním z těch míst, kde každý a vždy bojuje s úložným prostorem. I když máte třeba dostatek metrů čtverečních a dostatek skříněk, máte třeba moc malý šuplík na příbory nebo moc malou spižírnu. Málokdy máte takové štěstí, že bude všechno perfektní. Pro všechny tyto případy (a věřím, že je vás většina) je ideální vědět, co je to minimum, které nutně potřebujete, ať máte velikost kuchyně jakoukoliv. Dnes pro vás mám seznam dvaceti věcí, které potřebujete v kuchyni k tomu, abyste uvařili a upekli základní pokrmy a nešíleli. Takový kuchařský startovací balíček. A abych na nic nezapomněla, zavolala jsem si na pomoc zkušenou kuchařku Terezku z Ma Jolie Cuisine, která pro nás fotky i seznam připravila! Co tedy by tedy v žádné kuchyni nemělo chybět?
Hrozně ráda se koukám na Insagram a zpětně si vybavuji, co se mi daný měsíc podařilo, co jsem zažila, o čem jsem psala nebo co krásného jsem viděla. Je to taky parádní způsob, jak se ujistit, že jdeme správnou cestou ke svým snům a cílům. A taky za to může Noreček, který mi často musí připomínat, jak úžasný máme život. Protože to vám povím, já jsem někdy pěkný ufňukánek, když věci nejsou po mém. Náš život sice není perfektní, ani růžový, ale šťastný a spokojený. A co do něj přinesl LEDEN, první měsíc letošního roku? A za co jste vděční lednu vy? Dejte mi vědět!
%202.JPG)
