S pravdou ven! Jak je to s tím křeslem?

Vám, kteří se sem za mnou vracíte, je už moje sága Křeslo docela známá! Vy, kteří jste tady třeba poprvé, se tady dozvíte všechno pohromadě! Tak jako tak, křeslo mělo být hotové 11.11. a já od té doby tak trochu mlčím a mlžím. Ale jak někdo z vás řekl, vy mi to kdyžtak odpustíte, že jo? Takže bez dlouhého otálení se přiznávám: je skoro hotovo! Řeknu vám, je to pro mě velká věc a velká sláva, nejdelší DIY v životě. A proto jsem si řekla, že si Křeslo zaslouží sdělit svůj příběh pěkně od začátku. Takže si uvařte čaj nebo kafe a jdeme na to! Byl jednou jeden...

Když jsme se v březnu přestěhovali do našeho milovaného pronájmu, našla jsem na internetu inzerát s titulkem "Projekt křeslo". No kdo z vás by na to neklikl! Psala je mladá holka, která se rozhodla vylepšit mamčino staré křeslo, ale po chvíli zjistila, že to nebude tak easy, jak si myslela. A tak se potřebovala křesla rychle zbavit. Křeslo samotné bylo za odvoz.  A pro ty, kdo by byli tak padlí na hlavu, že by chtěli třeba v čalounění pokračovat, set z látkou a sešívačkou za dvě stovky k tomu. Po schválení rodinnou radou (norkem) jsme si mohla křeslo odvézt domů! Tohle jsou fotky z inzerátu a hned po vyzvednutí, omlouvám se za kvalitu :)

Do práce jsem se vrhla s nadšením, ale to brzo opadlo. Ona vám to není žádná sranda. Tím, že jsem křeslo šila metodou, která snad ani metodou není, a látku jakoby našívala přímo na křeslo (nešila jsem tedy potah, který bych pak na křeslo oblíkla), byla to místy fyzicky náročná práce. Sehnala jsem však parádní zahnuté jehly, které některé části dost zjednodušily. Jenže po dvou dnech šití jsem potřebovala aspoň dva dny pauzu, protože jsem měla prsty rozpíchané jak šípková Růženka. Jo, mohla jsem používát prsteníček, jenže mně to s ním vůbec nešlo a všechno trvalo pětkrát dýl. Takže takhle to dopadlo s počátečním nadšením:)

Po pár týdnech mě ale prsty tak bolely, že jsem si dala pauzu na pár měsíců. Potom jsem od vás dostala deadline a začala zase makat. Jakmile jsem se blížila do finále, samozřejmě, se to všechno ještě začalo komplikovat. Napřed mi došla nit. Potom se mi zlomila i poslední jehla a jakmile jsem šla pro nové, měli je momentálně vyprodané. Koupila jsem jiné, jenže ty byly moc tupé a ničily látku.  Ale i tak jsem se nevzdávala. Nakonec jsem den před koncem zjistila, že nemám zatím páru, jak křeslo dole ukončit. A tak jsem si řekla, že než se s tím mordovat a nebýt pak třeba spokojená, radši půjdu s pravdou ven a dám si ještě na tohle dokončení čas. No a takhle vypadá dnes :)

Nejsem taky spokojená s nožkama. Zvolila jsem matnou myší šedou, ale jakmile jsem došla s látkou až dolů k nohám připadá mi, že by byla lepší černá, aby křeslo dostalo malinko moderní šmrnc, co myslíte vy? Zároveň jsem si i řekla, že možná spodek zakončím s trošku holčičím šmrncem třásněmi. Jelikož jsem ale řekla norečkovi jasně, že jestli to křeslo někdy dokončím, už nikdy nepůjde z domu, chci, ať je prostě perfektní! 

Doufám, že se na mě tedy nezlobíte a jste na mě aspoň trošku pyšní! Já jsem a moc! Je to moje nové blogovácí křeslo a zároveň super hnízko hnedka u kamen, takže je mi krásně teploučko! Až se někdy zastavíte, MOŽNÁ si ho můžete vyzkoušet!

XOXO