#INSTALIFE: 9 vděčností měsíce ledna! Co se povedlo vám?

Hrozně ráda se koukám na Insagram a zpětně si vybavuji, co se mi daný měsíc podařilo, co jsem zažila, o čem jsem psala nebo co krásného jsem viděla. Je to taky parádní způsob, jak se ujistit, že jdeme správnou cestou ke svým snům a cílům. A taky za to může Noreček, který mi často musí připomínat, jak úžasný máme život. Protože to vám povím, já jsem někdy pěkný ufňukánek, když věci nejsou po mém. Náš život sice není perfektní, ani růžový, ale šťastný a spokojený. A co do něj přinesl LEDEN, první měsíc letošního roku? A za co jste vděční lednu vy? Dejte mi vědět!

1. Konečně mi došlo, jakým směrem chci, aby se ubíralo moje blogování. Pokaždé, když na to myslím, cítím obrovský příval energie a tak jsem si jistá, že tohle je správná věc a správný směr. A že mi to trvalo. Jakmile jsem si totiž od kamarádky přečetla, že můj blog je přece o interiérech a nakupování dekorací, tak jsem málem spadla ze židle. 

2. Začala jsem zase doma více vyrábět a předělávat, místo nakupovat a vyhazovat. A řeknu vám, je to skvělý pocit a tak moc mě to baví. Mám pro vás dlouhý list jednoduchých DIY a nemůžu se dočkat, až je pro vás nafotím a natočím. Kreativní únor, že by? Na ty dosavadní můžete zatím kouknout TADY!

3. Pěstuji na okně avokádo a teď už i petržel. Moc mě těší ten pocit, že z něčeho, co bych jinak vyhodila, může vzniknout něco krásného nebo užitečného. Avokádo zatím dělá, jakože nic, ale petržel už se zelená. Jak vypěstovat vaše avokádo si můžete přečíst TADY! A chystám se na ananas!

4. Zjistila jsem, že "Z prázdné studny voda nepoteče" (You can't pour from the empty cup). Když se člověk cítí unavený nebo je nemocný, tělo mu dává najevo, že je potřeba odpočívat. Až teprve v Norsku jsem se naučila, že zdraví je na prvním místě a je potřeba si říct dost, pokud prostě máme dost.

5. Konečně máme jídelní stůl! Long story short: Našla jsem hnusný, ale velikostně parádní kulatý stůl na inzerát za odvoz. Noreček šel ven s klukama, což je ideální příležitost pro mé šílené plány. Venku bylo -20°, to mi ale nezabránilo jít si pěšmo vyzvednout stůl a nést ho na rameni 2km zpět domů. Aspoň mi nebyla zima. Protože to byl fakt hnus, musela jsem ho narychlo upravit, aby až přijde noreček domů, viděl tu krásu a stůl mi nevyhodil. Mise úspěšná, řekl, že jsem kouzelník.

6. Souvisí s bodem 5. Mám svoji "kancelář"! Tak to nazývá noreček a mě to docela baví! Je parádní, že když najdete toho pravého, najednou jste schopni být spolu, ale dělat si to svoje a vůbec to není divný. On je teď ve své "kanceláři" nahoře v posteli a hraje nějakou hloupou hru a já jsem tady dole v té své a pracuju na (pro něj hloupém) blogu. Posíláme si vzdušné pusinky a máme se rádi!

7. Noreček ještě nemá práci a my díky tomu nemáme na utrácení. Jsem za to nesmírně vděčná, protože mi to připomnělo, proč jsem vlastně začala blogovat a co jsem chtěla lidem předat. A dodalo mi to novou energii a milion nápadů. Protože interérový design není o nakupování. A styl rozhodně není o penězích.

8. Natočila jsem svoje první video na YOUTUBE! A stihla jsem ještě další dvě. To první vidělo přes 1000 lidí, což je šíleně moc a mně to udělalo obrovskou radost. Taky mě potěšilo, že když jsem se viděla poprvé na videu, byla jsem to já, taková, jaká normálně jsem. A ne, nemám přízvuk. Akorát mám už asi 4 týden rýmu.

9. Začala jsem oficiálně psát pro Marianne bydlení! Je to můj splněný sen a pořád mě nepřestává udivovat, jak to ten vesmír dokáže zařídit. Kdysi jsem si moc přála tam pracovat, ale bylo to nereálné,  kvůli nulovým zkušenostem. Nakonec se ze mně stala novinářka, abych přišla na to, že to ne, stala se ze mně interiérová designérka, odstěhovala se do Norska, stýskala si po češtině a začala psát blog, aby na mě narazila šéfredaktorka Marianne bydlení a nabídla mi práci. Kdo by to byl čekal;)

Za co jste vy vděční měsíci lednu? Dejte mi vědět do komentářů nebo sdílejte vašich 9 fotek v koláži na INSTAGRAMu a označte ji #vdecnyleden a @ananasbarb!

Těším se!