Potřebuji vaši pomoc! / I NEED YOUR HELP

ENGLISH BELOW!

Tak a je to tady! To velké dilema, které mi leží v hlavě už minimálně půl roku, musí ven. A potřebuji názor každého jednoho z vás, protože to tady vytváříme společně a já si tak moc vážím toho, že jste tady se mnou! Bez vás a vaší podpory bych tady třeba ani nebyla a vy beze mně byste neměli tohle místo plné skvělých lidí, kde s vámi sdílím inspiraci a tipy na lepší a snažší život. Jenže vy víte, že bydlím v Norsku. A taky víte, že se jen tak nechystám vracet. A netajím se ani tím, že je mým obrovským snem se jednou blogem živit a třeba i změnit svět! Naivní, možná, ale já to prostě vždycky musím aspoň zkusit. Jakmile mám sen, nemůžu přestat makat a zkoušet, dokud nevyčerpám všechny možnosti. 

Ale k věci, protože mi záleží na každém jednom z vás a nechci tohle rozhodnutí udělat bez vás, ptám se vás: Opustili byste mě, kdybych začala svůj blog psát anglicky? Připadalo by vám to jako zrada? Nebo co já vím, vypočítavost? Užili byste si můj blog stejně i v angličtině, protože víte, že to jsem já? Dejte mi vědět, jaké jsou vaše myšlenky, prosím! Moc o to stojím!

ENGLISH

Hello and welcome to all the english speaking lovely people! I am considering writing my blog in English and I need your help to make the right decision. Is there anyone out there who would read my blog in English? Someone? Anyone? Let me know in the comment section bellow, I would really appreciate it. I love my mother tongue but I live in Norway and I am planning on staying here so it feels more than natural to use this global language to speak to everyone. I might make some mistakes in the beginning, I might even make many of them! But I will get better every day, I promise :) 

So what do you think? Are you even here? 

#Haul: Zamilovala jsem se! Jmenuje se Lush

Vy víte, že beauty blogerka ze mě nikdy nebude. Ale po dlouhatananánské době mi zbyla troška peněz a tak jsem se rozhodla investovat do kvalitní a smysluplné kosmetiky. A tak jsem poprvé zašla do LUSHe. A byla jsem tak nadšená, že to s vámi musím sdílet. Dokonalé vůně, většinou přírodní a téměř 100% veganské ingredience, nic není testováno na zvířátech, a tak je to kosmetika dobrá pro všechny, pro vás i planetu. Říká se, že co nemůžete sníst, byste na sebe neměli ani patlat, protože kůže je vlastně největší orgán v těle. Lush sice není nejlevnější, ale já radši než abych na sebe matlala make up, abych zamaskovala všechny nedostatky, tak ty nedostatky vyřeším lepší péčí o sebe, abych žádné neměla, no ne? LUSH nabízí opravdu všechno od šamponu přes parfémy až po make-up. A já začala čtyřmi produkty. Máte něco od LUSH vy? Co byste doporučili? Zatím jsem produkty nezkoušela, takže pokud chcete i recenzi, dejte mi vědět!

#VISIT: Jak jsem vystajlovala byt k prodeji (fotky před a po)

Takzvaný "bolig styling" je ve skandinávii velká věc. Úžasné skandinávské interiéry, na které na internetu často narazíte, nejsou nic jiného než fotky z inzerátů bytů nadekorovaných k prodeji. Na hnusný interiér tady mezi inzeráty narazíte zřídka, když, tak jsou spíš nudné než ošklivé. Většina je ale super vystajlovaná. Majitelé bytů a realitky tady totiž vědí, že když zájemcům ukážou byt v tom nejlepším světle, pár tisícová investice se obvykle několikanásobně vrátí v prodejní ceně. Kromě interiérového designéra tady můžete tedy pracovat také jako bytový stylista, který zkrášluje byty k nafocení do katalogu pro realitku a do inzerátu. A můj první byt jde zítra k prodeji! Byla to parádní zkušenost a určitě to nebylo naposled. A samozřejmě také porovnáváme fotky z mobilu plné krámů (#reallife) a fotky nastajlované a vyfocené od profi fotografa (#instapics). Tak pojďte dál :)

Myslím si, že moje první zakázka byla trošku speciální v tom, že majitelé v bytě stále bydlí. Použili jsme tedy většinu toho, co měli, plus jsme samozřejmě uklidili, vyčistili byt, vše zjednodušili a nadekorovali správně na fotky. Moje blogová praxe v tom dost pomohla, protože člověk má perfektní představu o tom, jak věci budou vypadat na fotce. Nejde o nějaké velké změny, ale spíš o to, aby byl byt fotogeničtější. Snažila jsem se, aby byt pořád vypadal, že v něm někdo žije, aby nevypadal moc vystajlovaný, zachovala jsem styl majitelů, ale doplnila nebo upravila ho, aby byl lépe prodejný. Dostala jsem rozpočet, kolik chtějí majitelé investovat a nakonec jsme většinu doplňků vybrali tak, aby si je poté nechali a odstěhovali do nového domu. Takhle to vypadalo při první návštěvě a jen dodám, že spoustu nepořádku jsme nadělali my, jak jsme zkoušeli posouvat věci, majitelé jsou jinak velmi pořádní :D A pozdravte buldoka Borise, který je mimochodem z České republiky :)

Práce bytového stylisty se od klasické interiérového designéra dost liší, ale dost se podobá s pozicí interiérového designéra v IKEA (více o tom jsem psala tady). Vše si totiž sami navrhnete a taky si to potom sami uděláte. Takže třeba světla, galerii a další drobnosti byly moje práce :)

Na druhé sadě fotek už sami vidíte, že investovat do fotografa se vyplatí. Tady ho mají přímo realitky a tak už vědí, jak a co perfektně nafotit, ať to sedí do nabídkového katalogu a byt se prodává skoro sám. V Norsku se byty kupují aukčním systémem, takže se prostě přihlásíte, že máte zájem. Jdete se podívat na "visning", tedy den otevřených dveří, kde zájem potvrdíte. A jakmile se "aukce" otevře, začne smskové přihazování. Začíná se na základní ceně a přihazuje se, dokud jsou lidi ochotní o byt bojovat a nejvyšší příhoz vyhrává. Dost často se ale cena vyšplhá nahoru o několik set tisíc a tak si pak třeba byt se svou hypotékou nemůžete dovolit a hledáte dál! A vy už teď koukejte na ten, který jsem vytunila já! Kdyby vás zajímala i cena a komplet fotoprezentace, TADY je odkaz.

Doufám, že se vám dnešní trošku netradiční návštěva líbila! Dejte mi vědět :)

Foto: Dagfinn Hobæk www.dagfinnhobaek.com

Proč kafe "s sebou" do kelímku rozhodně není cool

Už jsem se zmiňovala v jednom příspěvku na Instagramu(už mě sledujete?), jak mě hrozně štve, že si občas dám na procházkách Oslem nebo po cestě do práce "kafe s sebou" do kelímku. Když si to spočítám kolem a kolem, je to třeba 300 kelímků za rok. Před pár dny u nás navíc zase začala kampaň s obřím kávovým kelímkem ležícím na ulici kvůli osvětě o tom, kolik odpadu právě kelímky vytváří. Jen v Oslu, které je podle mě super čisté město, ročně uklidí z ulic 711 tun kelímků (českou statistiku jsem nenašla). Celosvětově se spotřebuje přes 500 miliard kelímků ročně. Když se pak někdo na sociálních médiích chvástá tím, že žije "green" a další fotkou je kafe v kelímku, nedává to moc smysl. Vy víte, že já nejsem kdovíjaký ekologický aktivista, ale pokud můžu udělat jednoduchou změnu, která prospěje planetě a taky peněžence, jsem pro všemi deseti. Takže začal hon na perfektní cestovní kelímek. Zatím jsem ten svůj pravý nenašla, máte nějaké tipy?

Před pár dny jsem navíc zjistila, že i když si dáte kafe do papírového kelímku, nedá se recyklovat. Papír je totiž ošetřený speciální vrstvou, logicky, aby neprotekl, takže i když je třeba kelímek vyrobený z recyklovaného materiálu, recyklovat už se znovu nedá. Tak jako tak jsem se rozhodla konečně si pořídit cestovní kelímek nebo dva a buď si nosit kafe s domu a nebo požádat baristu v kavárně o kávu do vlastního kelímku. Protože, proč ne? Pokud vám záleží na přírodě a na planetě, ale taky chcete třeba něco málo ušetřit, nesmí vám záležet na tom, co si řeknou nebo myslí ostatní. A pokud se na vás bude barista v kavárně koukat, jakože cože, tak chodíte do špatné kavárny :)

Když budete nakupovat ten svůj kelímek, určitě se zaměřte na kvalitu. Nemluvím tady o ceně, protože vysoká cena nemusí znamenat vysoká kvalita. Nejdůležitější je typ, materiál, typ uzávěru a způsob uzavírání. Já už měla kelímky dva, jeden zůstal v Česku a druhý jsem bohužel ztratila, ale oba byly perfektní (Starbucks a Aladdin). Můj problém je, že většina termohrnků je hrozně obří (půllitrové kafe fakt nepiju) nebo nejsou stoprocentně uzavíratelné.

Typ: Záleží na tom, co od hrnku chcete. Některé jsou termo, takže udržují teplotu a nápoj teplý. Já měla takhle jeden ze Starbucks, který udržel kafe horké i několik hodin, byla to vlastně taková maličká termoska. Některé hrnky jsou ale prostě jen cestovní hrnky, které akorát můžete používat dokola a dokola, ale teplotu až tolik neudrží. Tyhle obvykle ani nejsou kompletně uzavíratelné, jako třeba KeepCup a JOCO, které jsou super v mnoha ohledech (třeba že jsou velikostně dimenzované pro klasické kavárenské kávovary a tak jednak pod kávovar pasují a druhak by neměli problém vám do něj kdelikov udělat kávu), ale do tašky ho hodit nemůžete.

Materiál: určitě bych zvolila recyklovaný plast nebo nerezovou ocel, případně sklo. Recyklovaný plast je často pevnější a jakoby není tak křehký, takže vydrží fakt dlouho a neodře nebo nepoškrábe se. Klasický plast speciálně na levnějších kelímcích často praská a tak musíte být na kelímek trošku opatrní. Ten můj starý z recyklovaného plastu je od značky Aladdin a je boží. Spadl mi na zem asi stokrát a nic :D Úžasné je i sklo, KeekCup má krásný skleněný s korkem, JOCO sklo s recyklovaným plastem. My ale třeba v práci kvůli bezpečnosti skleněný hrnek mít nemůžeme. A nerezová ocel je logicky nejlepší, protože vydrží nejdéle.

Typ uzávěru: mám teď namysli ten velký uzávěr když potřebujete otevřít celý kelímek. Obvykle je šroubovací, ideálně s těsněním a potom často neprotíká a je opravdu skvěle drží i teplotu. Často je ale bez šroubování, jakoby jenom takový ten vakuový uzávěr, který nasunete, a ten prostě nikdy tolik netěsní. Jestli jste jako já a chcete kelímek prostě hodit do tašky a nenosit ho v ruce celý den, určitě si na to dejte pozor.

Způsob uzavírání: Tady myslím tu násosku, ze které pijete. Jak už jsem zmiňovala, některé kelímky uzavírat stoprocentně nejde vůbec, některé ano, ale protíkají, takže je nemůžete hodit do tašky nebo batohu a musíte ho prostě nosit v ruce. Někdo s tím asi problém nemá, mě to ale hrozně otravuje :D Takže já koukám určitě po označení "leek-proof", tedy neprotíkací :) Moje oba, které jsem zatím měla, tedy Aladdin a Starbucks, byly perfektní a mohla jsem je fakt hodit do kabelky.

No vidíte, já prostě dokážu napsat román o čemkoliv, i o blbém kelímku na kafe. Snažila jsem se začít psát moje články kratší, abych je třeba mohla psát i anglicky. Dočetla jsem se, že nemáme my blogeři čtenáře okrádat o čas a psát stručně a nepsat věci, co jsou očividné. Já si ale vždycky říkám, že třeba je to očividné pro mě, ale ne pro někoho jiného. A tak to prostě je :D Tak snad vám to neva!

Mějte se a dejte mi vědět, který kelímek se osvědčil vám,

Jak Češka slaví největší norský svátek

Pokud mě sledujete na Instagramu nebo Snapchatu tak už víte, že Norsko má dnes velký den! Slaví se norský ústavní den, něco jako takový den nezávislosti. Na historii se mě moc neptejte, kdyžtak vám pomůže s 17.květnem Google, já jsem spíš na to jídlo a dekorace :D Hostili jsme totiž "champagne breakfast", prostě snídáte a pijete šampaňské, nic složitého. Takže jsme včera celý den uklízeli, chystali dekorace, chystali jídlo a taky sebe. Tenhle den je po Štědrém dni druhý nejslavnostnější den v roce. Všichni se krásně oblečou, ti, co mají, jsou v tradičním kroji zvaném "bunad", které jsou různé podle oblasti, ze které pocházíte (stejně jako v Česku). A je to jediný den v roce, kdy jsou i Norové docela přátelští, usmívají se na sebe na ulici a občas se i pozdraví! Zažila jsem 17. května potřetí a pokaždé mě fascinuje, kolik lidí se opravdu načančá a vyrazí do ulic, všichni se zajímají, všichni jsou hrdí.  A protože byl nádherný den, nafotila jsem pro vás pár fotek z naší snídaně a procházky s přáteli a norečkem. A chci, ať je máte čerstvé, takže žádné úpravy a tady to máte a pojďte si tento slavnostní den užít s námi! A bacha, mát tam i norečka <3

Pohádka o tom, jak jsem jednou byla ten nejhorší manažer

Vy co mě čtete pravidelně víte, že pracuji v IKEA jako interiérový designér. Chtěla jsem vám tady napsat článek o tom, jak jsme přestavili zákaznickou restauraci a máme teď tu nejkrásnější IKEA restauraci na světě a jak jsem byla projektový manažer a co takový človek vlastně dělá. Místo toho jsem se rozhodla být upřímná a sdílet s vámi něco, co jsem si jako projektový manažer uvědomila. Co totiž možná nevíte, je to, že když jsem pracovala v IKEA v Česku, byla jsem manažer, měla na starosti tým interiérových designérů a spoustu dalších zodpovědností. Co jsem nevěděla já je, že jsem byla ten nejhorší manažer. Připravte si kafíčka a čaje, bude to dlouhý :D A i ty fotky budou!

#DIY: Ořezky jarní cibulky nevyhazujte! Za 2 týdny doroste!

Vy moji milí, kteří mě poctivě sledujete jste si asi všimli, že jakmile se něco zelená nebo to jakkoliv roste, hned to budí můj zájem. Jak je to navíc něco, co bychom jinak vyhodili, vlastně odpadek, ze kterého může vyrůst kompletně nová rostlinka, no tak to už tím tuplem! Jsem jako malá a fascinovaně ty zelenáče pozoruju :) A tak jsem před dvěma týdny objevila kouzlo jarní cibulky! Možná si někdo z vás řekne, no bóže, taková blbost, tak ti dorostla cibulka. Jasně, můžete ty ořezky vyhodit a koupit novou, zabalenou v igelitu, zpoutanou dvěma gumičkami. A nebo můžete ty ořezky místo do koše hodit do misky s vodou a za dva a tři týdny máte komplet zelenou nať zpět v původní velikosti! A chutná mnohem líp :)

No nebudu to moc dlouho okecávát, ono taky není o čem mluvit :D Prostě sníte to zelené a necháte dole to bílé alespoň tak dva centimetry. No a pěkně je všechny dáte do skleničky z vodou. Co jsem se dočetla a zatím se mi to osvědčilo, neměly by být cibulky moc namočené ve vodě. Já je tedy opravdu natěsno nacpala do malého kelímku a dolévám vodu skoro každý den úplně nadno. Zamezíte tak plesnivění nebo hnití. Po pár dnech kořínky o něco povyrostou, aby mohly cucat vodu, a začne vám růst zelená nať! Jupíí! A tady na fotkách vidíte: pár dní, týden, dva týdny :) 

Dejte mi vědět, jestli to vyzkoušíte! 

#INSTALIFE: Barb zahradnicí aneb takový byl můj duben

Shrnutí mého instaživota za duben nemohlo snad ani dopadnout lépe. Takže se sice opakuji od posledně, ale je to zatím můj nejoblíbenější měsíc v roce! Byl to asi taky zatím ten nejnáročnější. Bojovali jsme s penězi, některé dny skoro neměli na jídlo, jsem tak unavená, že jsem usínala v pět odpoledne a totálně zanedbávala blog. Ale já vím, že vy mi to odpustíte, protože víte, že jsem jen normlní holka od vedle s normálními starostmi. V čem jsem možná jiná je to, že i přes to všechno se nehroutím a nenadávám, beru to tak, jak to je, a snažím se i tak najít na každém dni něco úžasného. Proč bylo těhle devět instamomentů mých nejoblíbenějších? Čtěte dál! A mimochodem, už mě sledujete na INSTAGRAMU? Tak šup!