#CHALLENGE: Už mě ten bordel fakt nebaví! Je čas uklidit!

Hele, už toho mám fakt dost. Ať se tady snažíme uklízet, jak chceme, za pár dní je to zase všechno zpátky jak to bylo. Noreček vždycky, když to tady takhle zabordelím vyhrožuje, že to ukáže na blogu. Navíc moje předsevzetí pro letošní rok je být k vám více upřímná! Tak tady to máte :D Nejsem dokonalá, nemáme to doma zatím perfektně zorganizované a dost často je to pěknej chaos. Ale mít zorganizovaný a čistý domov je můj sen! A ten nehoráznej bordel je náš největší problém. Je to tím, že bydlíme na 34 metrech čtverečních, já často kvůli natáčení nebo focení dost věcí přesouvám, za rok se nám nahromadilo více než dost věcí a většina z nich nemá svůj stálů domov a tak po pár dnech skončí obvykle na zemi. Rozhodla jsem se proto, že květem bude měsícem jarního úklidu. 


Já vím, zní to hrozně, proč by jako někdo měl chtít celý měsíc jen uklízet, že jo? Jenže já jsem přišla na to, že strávit celý víkend pořádným úklidem je pro mě prostě nepředstavitelná ztráta času :D Takže jsem se ten hloubkový úklid rozdělila na celý měsíc. Udělat každý den maličko tolik nebolí a na konci května se budu radovat z uklizeného a hlavně zorganizovaného bytu. A co tedy budu dělat? Přidávám se k minimalistické výzvě, kdy se každý den zbavujete určitého počtu věcí a zároveň jsem si do kalendáře rozepsala úkoly na každý den, kdy se pustím do důkladné očisty jednoho kousíčku našeho bytu. Jdete do toho se mnou? 

Celá tahle myšlenka začala, když jsem narazila na minimalistickou výzvu od kluků z The Minimalists. Hra, při které začnete na začátku měsíce a každý den se zbavíte počtu věcí podle data v kalendáři. První den tedy vyhodíte/darujete/prodáte jednu věc a každý den postupujete, až se posledního v měsíci musíte zbavit třiceti věcí. Zdá se to jako strašně moc, když se nad tím zamyslíte a vypočítáte si, kolik to vlastně je, určitě se dostaneme k několika stovkám. Vezměte si ale, že to můžou být staré noviny, časopisy, co už stejně nikdy nebudete číst, ta krabice vypsaných propisek, prázdné krabice od bot, staré léky nebo prošlá kosmetika, tak to nakonec vážně tolik věcí není. 

Nejlepší bude, když se do toho vrhnete třeba s partnerem nebo kamarádkou a budete hrát hru o tom, kdo to dotáhne nejdále. Vyfoťte každý den hromádku věcí, které jste se zbavili, sdílejte na Instagramu označenou oficiálním hashtagem #minsgame nebo se koukněte, jak se s tím poprali jiní. Já budu vše každý den fotit a na konci měsíce vám v článku ukážu komplet přehled. Mám takovou strategii, že se začnu zbavovat totálně nahodilých předmětů, které mi už nic nedávají nebo mi nedělají radost a pro druhou půlku měsíce si odložím "třídění": oblečení, časopisů, bižuterie, kosmetiky, léků, kreativních potřeb, dekorací. V těchto skupinách bude totiž jednoduché zbavit se většího počtu věcí najednou a tak mám za to, že to nebude žádný problém!

Druhá část mého uklízecího plánu spočívá v rozložení bytu na mikročásti a každý den věnovat maximálně půl hodiny úklidu té dané časti. Jedna zásuvka, jedna krabice, jedna polička. Nebude to takové drama a na konci měsíce bude uklizeno. Nastavím si alarm, abych nepřekročila čas a pak nebyla naštvaná, že jsem ztratila večer úklidem. Pustím si video nebo hudbu, aby to šlo líp. A udělám to jako první věc, když přijdu z práce, abych se pak nemohla později vymlouvat, že jsem unavená. Začnu v koupelně, přejdu do kuchyně, předsíně a nakonec do hlavního pokoje. To proto, že koupelna je nejmenší a taky nejméně zorganizovaná. A hlavní pokoj je tak nějak okay, takže kdyby mi na konci měsíce došla energie, zvládnu to tak jako tak.

Máte pro mě nějaké super uklízecí tipy jak udržet byt zorganizovaný a krásný?


9 tipů, jak ušetřit peníze a zároveň mít den země každý den

V březnu možná někteří z vás postřehli hodinu Země. Někteří možná i znasnuli světlo, vypnuli všechny elektrické spotřebiče a na hodinu se vrátili do časů, kdy jsme se k planetě chovali o něco líp. A navíc, se svíčkami a knížkou je to prostě děsná romantika, co si budeme povídat. Dnes slavíme den Země, tak nějak vyjadřujeme pokoru k našemu domovu. Každopádně jsem sama přemýšlela, jak je to vlastně smutný, že nám pořád musí někdo připomínat, jak se máme chovat. To máte na Vánoce si dáváme dárky, na Valentýna je třeba se milovat, na den Země být ohleduplní k přírodě. Nebyla by to ale paráda (snílek se probouzí) radši než stresovat kvůli jednomu dni (přiznejte se, kdo nesnáší Vánoce) a radši se starat malinko každý den v roce, ať už jde o lásku nebo přírodu?


Ty dárečky a lásku každý den, to si každý vyřešte zatím po svém, já s vámi chci dnes sdílet několik tipů, jak ušetřit přírodu. Heleďte, a pokud vám je planeta docela jedno a myslíte si, že jako vy sami nic nezmůžete, s těmito typy ušetříte i peníze. A čas. A nervy. Všechno prostě! Samé výhody a jistoty, žádné mínus! Takže jaké jsou ty kouzelné tipy, se kterými můžete něco změnit a mít šťastnou hodinku každý den?

VODA Z KOHOUTKU

Určitě jste četli nějaké studie nebo články o tom, jak je balená voda hnus plný bakterií. Možná jste četli to samé o vodě z kohoutku. Podtrženo sečteno je tak skoro jedno, jakou vodu pijete. Proč pak utrácet peníze a radši si nenapustit vodu doma? Pokud se vám to nezdá, kupte si třeba Britu, která vám vodu přefiltruje. Můžete do ní přidat citrón, limetku, maliny nebo okurku a vodu ochutit, jestli to je to, co máte rádi. Já piju po ránu půl litru teplé vody s citrónem na pročištění těla a dělá mi to moc dobře, zkuste to :) Kupte si nějakou parádní flašku, nejlépe skleněno, kovovou nebo recyklovanou, která se vám bude líbit a budete ji rádi tahat s sebou. Já teď moc chci tuhle, protože mi to přijde jako boží nápad, ne už tak boží je ta cena.


http://www.memobottle.com
NAKUPUJTE Z DRUHÉ RUKY

Vím, že spoustu lidi má pořád k second handům předsudky. Já se jich nemůžu nabažit. Sekáče, bazary, blešáky a inzeráty jsou nejčastější místa, kde nakupuji oblečení a věci do bytu. Jediná nevýhoda je, že poud máte přesnou představu o tom, co chcete, může trvat malinko déle, než na to narazíte. Na druhou stranu ale šetříte planetu a peníze, protože věci jsou často za zlomek ceny (moje Levi's džíny za 10 korun nebo ségřino sako Moschino za stovku) a tak si často můžete dovolit i značky, co byste si nové nemohli dovolit. Velmi často se lidi vzdávají takto věcí, které nenosí a třeba ni nenosili nebo narazíte na originální značky a kousky, které už se třeba nevyrábí nebo se k nám nedováží. Pokud vám sekáče a bazary připadají protivné, zkuste třeba sbazar nebo vinted, kde kupujete oblečení nebo bytové doplňky přímo od lidí. 

NENAKUPUJTE HLADOVÍ

Jedna z nejlepších cest, jak ušetřit peníze, vaši postavu do bikin a taky planetu je nechodit nakupovat jídlo hladoví nebo oblečení v záchvatu nemám co na sebe. V záplavě emocí děláme unáhlená rozhodnutí a v případě jídla často nakoupíme x krát více jídla, než potřebujeme nebo spotřebujeme, a to jen proto, že jste prostě měli hlad a pak bychom snědli celý obchod a půl krávy k tomu. Nakupovat jídlo choďte najezení a ideálně se seznamem. Snažte se taky domluvit s partnerem, abyste nešli nakupovat oba a neskončili se třemi chleby a žádným mlíkem, což je na prd a ještě k tomu minimálně jeden chleba vyhodíte :D Už jsem kdysi psala o tom, kolik v Česku vyhodíme jídla. Hrůza. Tolik dobrot skončí v koši jen kvůli špatnému plánování. Snažte se taky mít pořádek v kuchyni, abyste věděli, co máte nebo nemáte, a zase, nenakupovali dvakrát. 

PERTE A ČISTĚTE SPRÁVNĚ

Zdá se to jako banalita, ale kolik z vás leje do pračky pětkrát více aviváže, než je na obalu jen pro jistotu, aby to vonělo? :D Když už musíte používat klasické chemické prací prostředky, používejte je správně. Jednak ušetříte mraky peněz, zase tu planetu, že jo, ale taky oblečení. Jakmile totiž používáte moc prášku nebo aviváže, nefunguje správě a nepere správně a navíc to ničí pračku a oblečení. To je jak s vařením, nemůžete tam dát místo lžičky soli pět jen tak pro jistotu, že jo? Snažte se taky číst cedulky na oblečení a prát podle toho, ony tam nejsou ze srandy. Uchováte tím oblečení mnohem déle hezké bez žmolků, ztráty kvality, barev a tak vůbec. Malý tip! Pokud se vám někdy stane, že máte na oblečení takové ty maličké dírky, hlavně na tričkách, je to obvykle buď od pásku na kalhotách, ale taky pokud perete džíny s otevřeným zipem! Já si takhle jedno triko totalně roztrhala a vytáhla ho z pračky s pěknou dírou. Takže zapínat! :)

ÚSPORNÉ ŽÁROVKY

Pokud používáte ty úplně staré stařičké, tak to mi ani snad neříkejte! Nakupte si ty úsporné nebo nejlépe LED. Vydrží vám skoro celý život a nespotřebováváte téměř žádnou elektřinu, jako fakt! Existuje spousta mýtů o LED žárovkách, ale když si o nich něco přečtete, zjistíte, že jsou to fakt blbosti. Nejnovětší ledky navíc mají i krásné světlo, nemají už dávno namodralé neocniční odstíny, ale prostě úplně normální nažloutlý žárovkový odstín. A hlavně, fakt vydrží napořád, desetitisíce hodin. Takže už třeba nikdy nebudete muset vyměňovat žárovku! Ha!

PĚSTUJTE

Třeba jenom bylinky. Nebo si vypěstujte avokádo nebo nechejte dorůst jarní cibulku :) Věděli jste, že stejným způsobem můžete pěstovat třeba řapíkatý celer nebo čínské zelí? Prostě odkrojíte, co potřebujete a ten zbytek strčíte do vody a když budete hodní, tak to doroste :) Ale už jenom pěstování čerstvých bylinek vám ušetří možná nějakou korunu nakonec, protože nakupovat řezané čerstvé bylinky je drahá záležitost. Navíc to budete mít v kuchyni na okně nebo na balkóně pěkné a vaše jídlo bude chutnat mnohem lépe.



NETOPTE ZBYTEČNĚ

Znáte to, jak chcete mít doma pohodlí a chcete se cítit příjemně, tak zatopíte. Pak se začnete hýbat okolo bytu, je vám horko, otevřete okno, abyste vyvětrali, a je vám zase zima :D Klasika. A co teprve v noci. Norkovi je věčně horko, mě je věčně zima. V posteli jsme to vyřešili dvěma peřinami, takže on má tenkou a "studenou" a já zase silnou a "teplou". Topíme tak, aby teplota byla něco mezi. Když je mi zima, obleču si svetr, nemusíte chodit po doma v zimě v tílku a trenkách, to je podle mě takový přežitek ústředního topení, kdy jste si moc teplotu vybírat nemohli a třeba u nás v paneláku bylo odporné horko. Zkuste najít zlatou střední, třeba vypínat topení na noc, zapínat když přijdete z práce, vychytat, jak je to nejlepší. Hodně taky pomůžou koberce, které izolují podlahu nebo závěsy na zimu, které izolují okna.

SAVE WATER, SHOWER TOGETHER

Hahaha :) Miluju tohle heslo, měli jsme ho kdysi v práci na odznáčcích. Co jsem se ale snažila říct je, zkuste zacházet s vodou lépe. Ušetříte peníze a ušetříte vodu, že jo. Jak to jednoduše udělat? Když si napouštíte vodu z kohoutku na pití, neodpouštějte hektolitry, abyste měli tu krásně chladivou. Nechejte vodu odtéct třeba do konve na kytky, do varné konvice na později nebo třeba do lahve, kterou dáte vychladit do lednice. Schválně si zkuste, kolik vody vám takhle odteče do odpadu :) Zkuste umývat nádobí bez tekoucí vody. Já si koupila v IKEA takovou nádobu do dřezu, kde napustím teplou vodu a nechám všechno odmočit a pak jen vydrhnu a opláchnu. Vypněte vodu při čištění zubů. Zkuste se sprchovat rychle. My to máme s norkem jednoduchý :D Máme ve sklepě kotel, kde je omezené množství teplé vody a chvíli trvá, než se dohřeje. Když si chci užít sprchu, často ji využiju všechnu sama. Když ale jdeme spolu, tak se v pohodě umyjeme oba, hmmm? :D

No tak to by pro dnešek stačilo, kdyby vás zajímaly úsporné tipy do detailů na nějaké konkrétní téma, dejte mi vědět!! <3


CUKRFREE: Hořko-sladký příběh o životě bez cukru + tipy

Možná na mém blogu takový článek nečekáte, ale změna je život. Řekli jste si o to, tak tady to máte: moje cukrfree story. Ono to vlastně tak trošku s blogem souvisí. Vy, co mě čtete déle, tak víte, že se můj blog trošku proměnil. A pouze interiérového blogu je to spíš blog o šťastném a jednoduchém životě doma. Protože ať se život může občas zdát jakkoliv složitý (a to mi věřte, já fakt vím, o čem mluvím) je to vlastně nakonec všechno hrozně jednoduché. Důležité je ale si uvědomit, že život, ve kterém žijeme teď, jsme si možná za ta léta tak zkomplikovali, že ten proces na druhý konec nemusí být nic moc. A takhle přesně je to s přechodem na život bez cukru.



Vím, že je milion tisíc názorů pro a proti, takže jestli mi chcete vysvětlovat, jak mi to nebude myslet a umře mi mozek, tak radši dál nečtěte :) Taky vám tady nebudu vysvětlovat žádné teorie ani how-to, protože nejsem kdovíjaký odborník. Řeknu vám ale, jaké to je a bylo pro mě a na co si třeba dát pozor a odkážu vás na patřičná místa (weby) pro relevantní informace! Já si to prošla už jednou a ztroskotala, teď mám za sebou druhý den, ale tím, že vím, do čeho jdu, je to mnohem lehčí. A tak to sdílím s vámi :) Jdeme na to, ale bacha, je to román :)

O životním stylu bez přidaného cukru jsem se začala zajímat asi před dvěma lety, kdy jsem se přestěhovala do Norska a začaly mi všemožné zdravotní potíže, ale podle testů jsem byla vlastně zdravá. Načetla jsem si tuny příběhu jiných lidí, co a jak, všemožné teorie a výzkumy a takovým hlavním zdrojem pro mě byla SARAH WILSON s jejím I QUIT SUGAR, ale nikdy se mi do toho upřímně moc nechtělo. Když jsme se ale přestěhovali do Osla a já začala pracovat naplno a zase po dlouhé době trošku stresovat, začalo mi bejt fakt blbě a nebylo dne, kdy by mi nebylo zle od žaludku, občas jsem ani nemohla spát nebo nemohla další den do práce. No long story short, byl to hnus a rozhodla jsem se, že to prostě zkusím.

Jak už to u mně bývá, tak jsem se do toho pustila na 120% a děsně všechno překombinovala, ale o tom až po chvíli. Když jsem se rozhodla začít, dohodly jsme se s kolegyní z práce, že do toho půjdeme spolu. To byla paráda, protože jsme se mohly navzájem podporovat a sdílet recepty a nápady atd. Kamarádka mi půjčila práve první knihu Sarah Wilson, která se jmenuje I Quit Sugar a vyšla i v češtině s názvem SLADKÝ ŽIVOT BEZ CUKRU. Pokud umíte anglicky, dozvíte se spoustu informací na webu, ale i tak pro mě ta kniha byla parádní, protože vám osmitýdenní detox popisuje týden po týdnu a tak nějak vás připravuje na to, co přijde, jak se můžete cítit, na co si dát pozor atd.

Ale hlavně! Po prvním měsíci jsem díky Blogerce roku narazila na Janinku Slaninku z CUKRFREE.CZ a jsme teď parádní virtuální kámošky a jsem superšťastná, že jsem ji potkala. Má parádní český blog s recepty bez cukru jako třeba oblíbené Rafaello, perníčky, kokosky nebo bramborový salát! Ta mě kope do zadku do teď a věřím, že tentokrát to zvládnu napořád. Ale abych tady neplácala blbosti, zkusím sepsat jen v bodech všemožné poznatky, které si myslím, že by vám mohly pomoct v rozhodování, jestli to třeba zkusit nebo ne.

- Na rovinu vám říkám, není to žádná prdel. Závislost je závislost a závislost na cukru je v poslední době srovnávána se závislostí na heroin. Je to trošku extrémní, ale zkuste si o tom přečíst nějaký výzkum a zase tak šílené vá to připadat nebude, článek třeba TADY.

- Striktní detox trvá 8 týdnů a podle mě to nestačí. Cukr je droga a kdo se tomu teď zasmál, zkuste to, vraťte se za dva týdny a dejte si facku. Já sama cítila, že kdybych si dala jenom jednu buchtičku, jsem zase zpátky. No totální odvykačka, fakt.

- Ptali jste se, jestli postupně nebo naráz. Já to zkoušela postupně dvakrát a jednak jsem to naprosto vzdala a druhak je to mnohem horší. Pokud si totiž sem tam dáte cukr, vaše tělo ho bude pořád chtít a vy ho vlastně hrozně šikanujete, protože má absťák. Za mě určitě naráz, radikální řez.

- Pokud do toho jdete najednou, vím od kamarádek, že každej to má jinak, ale mě bylo blbě. Člověk neví, jestli je to jenom v hlavě nebo fakt, ale já byla první týden strašně unavená a měla šílený chutě. Za zhruba týden a něco to přešlo, pak se to objevovalo příležitostně a po těch 8 týdnech už jsem chutě neměla vůbec. Co funguje u mě je si něco děsně zhnusit, takže už to nechci. Takže než jsem šla na to, strašně jsem se přežrala sladkého, až mi z toho bylo blbě :D Radikální, ale funguje!

- Připravte se! Určitě nezačínejte od zítřka, jestli tohle dnes ještě dočtete :) Protože to prostě nedáte. Já si napřed zjistila, co vlastně smím jíst a co ne, načetla a uložila jsem si spoustu receptů třeba na snídaně, které se můžou zdát jako problém. A druhý krok je uklidit si v kuchyni. Já nesnáším plýtvání, takže jsem většinu surovin napřed dopotřebovala, něco malinko vyhodila, ale většinu donesla do práce kolegům (sladkosti atd.) a jakou měli radost. Pokud nemáte cukr doma, je mnohem větší pravděpodobnost, že ho nesníte, logika!

- Naučte se číst etikety. Budete překvapení, v čem všem je cukr a občas se budete divit, že jako proč. Tady v Norsku třeba přislazují z nějakého důvodu i bílý jogurt, takže až po čase jsem zjistila, že musím koupit ten, co vyloženě říká "bez přidaného cukru". Bacha na všemožné výmysly jako éčka a cukr, co se nejmenuje cukr. Google it!

- Originální detox z knihy je: první týden zkoušíte omezit, co to jde, prostě si s tím hrajete, přicházíte na to, v čem všem ten cukr vlastně je (ve všem). Dalších tuším pět nebo šest týdnů je striktní detox, aby se tělo očistilo. Nejíte žádnou hlavně žádnou fruktózu, takže cukr, med, ovoce, džusy, prostě nic včetně umělého sladidla. Tuším, že to bylo v dokumentu Fed up kde dokonce zmiňovali, že umělé sladidlo je ještě horší, než cukr, protože mozek dostane signál, že přichází něco "sladkého" a ono ne a pak máte ty chutě ještě větší. Týden 7 a 8 začnete pomalu přidávat nízkofruktózové ovoce a tak nějak nacházet balanc.

- V prvním týdnu jsem zjistila, že problémem při odvykačce jsou zvyky nebo rituály. To je stejný jako kafe a cigáro. Spousta lidí když chce přestat kouřit musí přestat i s kafem, protože mají tu cestičku tak vyrytou v hlavě, že to neustojí. Nebo cigáro a pivo, co já vím, dosaďte si. U mě to bylo kafe a sladký. Takže já nepila kafe vůbec a hned bylo všechno jednodušší.

- Snažte se na to nemyslet a nějak se zabavit. Nesoustřeďte se na to, čeho se musíte vzdát, ale na to, co všechno můžete získat. Pokud víte, že největší chutě na sladké máte třeba večer nebo když koukáte na seriál nebo když se nudíte, buďte připraveni. Nachystejte si třeba zdravý snack, ale hlavně nebuďte o hladu, to prostě nedáte, vše musíte něčím nahradit jen pro ten pocit, že se nemusíte omezovat. Pokud máte chutě když se nudíte, najděte si nějakou činnost, kterou si ale připravíte předem, takže se nestane, že se budete nudit, chápeme? :)

- Velkou překážou nebo výzvou jsou společenské akce. Jdete na oslavu narozenin a na dort řeknete ne, děkuji. Já s tím problém nemám, protože prostě řeknu, že nechci a hotovo. Pokud vy ale máte pocit, že by to neprošlo, klidně si vymyslete nějakou výmluvu, cokoliv, co bude pro vás fungovat. Pokud vám vaší rodině a přátelům na vás záleží, tak vás podpoří a nebudou vás nutit jak malý děcko :)

- Určitě hodně pijte. Tělo se čistí a když nebudete pořádně jíst a pít, bude vám logicky blbě. Je to fakt jako odvykačka čehokoliv jiného, takže to berte "maličko" vážně, ať to jde hladce a nevzdáte to. Mně se osvědčila po probuzení teplá voda z citrónem, dělá mi to dobře a tak nějak to člověka probere :) A potom hektolitry vody.

- Teď už zacházím do detailů, ale fakt jezte pořádně, zaměřte se hlavně na zdravé tuky a protein, snažte se vyhýbat sacharidům jako je bílej chleba, těstoviny, víme. Možná vám to přijde moc brutální, ale pomůže vám to, věřte mi. Krátké sacharidy jako bílej rohlík vám rozhodí hladinu krevního cukru a budete mít akorát větší chutě. Samozřejmě na chvíli vám to ty chutě zažene, tak budete mít pocit, že jste na to vyzráli. E-e. Zelenina, zelenina, ořechy, oleje, avokádo, vajíčka, maso, když už, tak sladký brambory třeba :) Však si o tom přečtete sami, ale mně to takhle šlo o dost líp.

- Má osobní ráda: nepřekombinujte to jako já. Já se totiž rozhodla pro major makeover a tak jsem zároveň přešla na cukr free, low carb, začala hubnout, takže jsem si držela kalorie děsně nízko (blbec) a ještě začala cvičit. Výsledkem bylo to, že ano, zbavila jsem se cukru, shodila za 3 měsíce 5 kilo, nabrala svaly a vypadala jsem parádně, ale ty 3 měsíce byly max a pak jsem to totálně vzdala, protože jsem to prostě neustála. Jedno po druhým.

- Jestli se chcete vzdát cukru jen kvůli hubnutí, nedoporučuju. Podle mě hubnutí není dostatečná motivace na takovou životní změnu. Zhubnete, to jo, ale pokud do určité míry u tohohle životního stylu nezůstanete, naberete to zpátky. Pokud je vám blbě od žaludku, jste často unavení nebo jen chcete jíst zdravěji, určitě ano.

- Jíst bez cukru je až si na to zvyknete mnohem jednodušší. Vaříte z prvosurovin, nepotřebujete kdejaké přísady a sračky a víte, co jíte. To je podle mě jeden ze super bonusů. Docela rychle se naučíte vařit alternativy cukrových jídel a jakmile projdete detox, můžete přidat zpět některé ovoce a některé "cukry" a ani vám nic chybět nebude, slibuju.

- Po osmi týdnech vám bude všechno sladké připadat naprosto odporné. Je to docela sranda, ale je to tak. Já si po 3 měsících, což je teda 12 týdnů, dala rozinku a vyplivla jsem ji, protože mi to přišlo fakt hnusné. Když jsem se rozhodla, že to nedávám a vzdala to, dala jsem si tuším takové to supersladké kafe se sirupem a šlehačkou a bylo mi půl dne blbě :D No zase, to je jak s cigaretou, jak si jednou odvyknete, moc vám to chutnat nebude ;)

Už tak je to román na dvěstě stran, tak to tady ukončím. Na závěr snad ještě dodám, že aniž by to někdo jiný kdomě kámošky v práci vědět, asi po třech týdnech mi všichni začali chválit pleť a vůbec vzhled. Pleť se mi strašně projasnila, rozsvítila a tak nějak celá jsem zářila (a uvnitř prahla po dortech:))). Žaludek mě přestal bolet skoro hned, ale úplně jsem se toho zbavila asi po měsíci. Shodila jsem něco přes 5 kilo, ale musím říct, že na 178cm a původních 72kg bylo 5 kilo fakt dost a bylo to hodně vidět a níž už bych nešla. Ale do cukrfree rozhodně jo a taky, že jo!

Snad vás tenhle článek bavil a pokud chcete více takových a nebo máte jakékoliv dotazy, tak pište do komentářů!

A bojujte slaďouši!




Pěstování vás naučí, jak si splnit svoje sny a nevzdat to

Možná jste postřehli, nedá se to až tak přehlídnout, že jsem trošku posedlá všemožným pěstováním a experimentováním na poli domácí zeleně. Začalo to klasicky, kaktusky, nějaká další rostlina, pak převislý břečťan, druhý. No a pak jsem zasadila první avokádo a všechno se zvrhlo. Fotky mých pěstitelských úspěchů na Instagramu jsou jedny z nejoblbenějších a jsem přešťastná, že inspiruji spoustu lidí k tomu to taky zkusit! Ale sdílím s vámi i spoustu neúspěchů. Protože s pěstováním je to stejný jako s cestou za snem. Jednou se vám podaří, podruhé vůbec, potřetí třeba taky ne, ale pokaždé se naučíte něco nového. Jen to nesmíte přestat zkoušet. A hlavně! Nelžete sami sobě ani ostatním a nepředstírejte, jak jste dokonalí a pokaždé se vám všechno podaří. Beztak vám to nikdo nevěří.



Třeba zrovna s těmi avokády je to úplně přesně jako se splněním snu. Z ničeho můžete vypěstovat něco, je to jako malý zázrak. Ale! Musíte vědět, jak na to. Buď se to naučíte sami nebo vám někdo porádí. Koupíte si parádně zralé avokádo, následujete všechny kroky, oloupete, zapíchnete spejle, dáte správně do vody a na teplé místo. A čekáte. Zaléváte, postřikujete vodou, povídáte si a zase čekáte. Trvá to neuvěřitelně dlouho, musíte být děsně trpěliví. Jenže stejně jako s avokádem i s úspěchem to nikdy není jen na vás. Čekáte měsíc nebo dva a ono se nestane vůbec nic. I když jste všechno dělali správně. Jen jste si na začátku prostě vybrali špatné avokádo, bohužel. Ale možná jste si vybrali správné avokádo, ale třeba jste udělali po cestě chybu. I to se může stát. A můžete být smutní nebo naštvaní. Tak jako tak, přece to sakra nevzdáte! Prostě to zkusíte znovu. A znovu.


A jestli patříte do té skupiny lidí, která to po prvním neúspěchu vzdává, tak to kamarádi nebudeme! Jasně, není to jednoduchý se po neúspěchu usmát a znovu jít na to, když jste třeba vyplýtvali spoustu svého času a peněz a energie. Ale víte co, domluvíme se, že to zkusíte s tím avokádem, co? Parádní na tom je to, že kromě tří párátek a jedné pecky avokáda, kterou byste jinak vhodili, vás to nic nestojí. A jestli se bojíte neúspěchu, zkuste si avokádo zasadit natajno, někam v koutku kuchyně, kde to bude jen vaše tajemství. A pokud se vám avokádo zdá náročné, zkuste třeba jarní cibulku nebo česnek, ty rostou skoro samy!



Protože upřímně, pokud to vzdáte s avokádem, co až ve vašem životě fakt přijde něco velkýho? Něco, co moc chcete, něco, na co jste čekali? Začněte s jednoduchou rostlinkou a naučte se pozitivnímu návyku to nevzdávat a bojovat. Jakmile narazíte na problém, snažete se přijít na to, proč vaše rostlinka neroste. Pokud se vám to tentokrát nepodaří, snažte se přijít na to, proč. Pokaždé se dozvíte o světě a o sobě něco nového. A když se vám to nakonec podaří třeba s tím avokádem, nakonec zjistíte, že to ani tak nebolelo, a třeba se pustíte do něčeho většího.


Každý vás sen může se správnou péčí vyrůst, ať je to pažitka nebo kariéra zpěvačky.



Jak vybírat pronájem? (Ne)stručný průvodce pro každého!

Tak schválně, kdo z vás je tady se mnou vlastně od začátku a ví, jak náš byt vypadal původně? Přihlaste se! V jednom z prvních článků tady na blogu jsem s vámi sdílela své nadšení z toho, jak jsme našli s norečkem naše první společné bydlení v Oslu. A věřte nebo ne, už je to rok, co náš maličký byt obýváme a nedávno jsme se shodli, že bychom neměnili. Jasně, že většina lidí by si ťukala na čelo a takový byt si rozhodně nevybrala. Ale v tom je to kouzlo. Tenhle byt je totiž přesně pro nás, naše potřeby a životní styl, který máme. A tak k výročí našeho správného rozhodnutí jsem se rozhodla pro vás sepsat několik základních tipů, kterými se můžete řídit při vybírání toho vašeho ideálního bydlení. Jaký je ten náš příběh, fotky z realitky a jak i vy můžete najít domov snů?


Mám dojem, že potřebuji hned na začátku objastnit důležitý fakt: nestěhovala jsem se poprvé. Když jsem to počítala, stěhovala jsem se zhruba po pětadvacáté = vím, o čem mluvím :D Když jsme začali s norečkem hledat bydlení v Oslu, měli jsme jasno, kde chceme bydlet. Jakmile jsme ale nakoukli do realtního světa zjistili jsme, že naše vysněná část Osla je zároveň zdaleka ta nejdražší. A stáli jsme před prvním kompromisem: cena nebo místo? Nebo to jde i jinak?

#IKEA: Doplňky, díky kterým bude váš život doma zelenější

V poslední době jsem se začala více zajímat o úspornější a jednodušší život. Sleduji videa a blogy lidí, kteří vyznávají minimalistický styl nebo například neprodukují téměř žádný odpad. Na rovinu se přiznám, že asi nikdy nepůjdu tak daleko. Podle mého názoru totiž minimalismus přestává dávat smysl, pokud je můj život komplikovanější, než byl předtím. Ale jak vy už určitě víte, pro zjednodušování a zlepšování já jsem všemi deseti. Nová IKEA kolekce ANVÄNDBAR mi proto udělal velkou radost. Vázičky na pěstování avokáda, terakotové nádoby na klíčení nebo látkové pytlíky na uchování zeleniny či bylinek jsou totiž základ každého ekologického zelenáče! V prodeji ode dneška i u vás/u nás :)


2patrový podnos na klíčení, 499.-, IKEA
Pokud chcete žít jen trošku úsporněji, kde jinde začít, než právě doma? Celá kolekce je navržena tak, abyste mohli začít svůj zelenější život úplně jednoduše. Zasaďte si pár semínek, nakupujte do látkové tašky a jste na půl cesty tam. Oceňuji, že jsou všechny produkty z přírodních materiálů jako je bavlna, terakora, sklo, dřevo nebo porcelán, takže kromě jiného i déle vydrží. Uhodnete, co je můj favorit? Nebudu vás zatěžovat detaily, kochejte se úžasnými fotkami s ilustrací, ty vám všechno vysvětlí za mě. V kolekci je toho ještě mnohem víc, věřili byste tomu? Kromě jiného třeba i KNIHA o ohleduplném bydlení. Všechny produkty si můžete prohlídnout na webu IKEA TADY, vše už je v prodeji, tak pospíchejte! Ale teď už jdeme na to :)
Závěsný podnos, 699.-, IKEA / Síťka na květináč, 399.-, IKEA
Váza, sada 3 kusů, 149.-, IKEA 
Samozavlažovací květináč, 349.-, IKEA
Látková taška, 99.-, IKEA
Látkové pytlíky, 5ks, 199.-, IKEA

Mým must-have je smetáček a lopatka, když je nepoužíváte, zapadnou do sebe, lopatka se sklopí ke stěně, vše vypadá fantasticky, uklizeně a zabírá minimum místa. Moc se mi líbí vázičky na pěstování, jednak kvůli barvě a taky se mi líbí, že jsou malinké a mají různé velikosti a tvary, takže budou pasovat i na jakoukoliv kytičku. Mou osobní výzvou jsou látkové pytlíky, se kterými chci vyrazit do obchodu na nákup a vyhnout se tak plastovým sáčkům a taškám.

A já si dám zase na chvíli s IKEA novinkami pokoj, jo? Ale mohla jsem vás o tohle ošidit? Nemohla!