Takže se zeptejte sami sebe: Co je pro vás nejdůležitější životní cíl? Co je vaše životní priorita?
Je to láska? Měli byste radši lásku a byli chudí, žili na ulici, bez domova, bez práce a bez peněz?
Jsou to peníze? Byli byste radši milionáři, ale večer se neměli ke komu vracet a s kým to sdílet?
Je to seberalizace? Chtěli byste si radši jít za svým snem a být bez peněz, bez přátel a bez partnera?
Je to dobročinnost? Chce žít jako Matka Tereza, bez peněz, bez přátel, bez lásky, ale pomáhat?
Pokud máte pocit, že na tyhle velké otázky nejste připravení, rozklousknout takhle můžete každé dilema. Třeba plánujete děti, nebo chcete pracovat na vlastní pěst? Zkuste si vytvořit scénář, co to v nejhorším případě může znamenat, jděte do extrému a odpovězte si: opravdu to i přesto všechno chci? Samozřejmě ve většině případů budete mít šťastný život, lásku, peníze, dobrou práci, zdraví a krásný domov. Často ale musíme dělat těžká rozhodnutí a pak je dobré být vnitřně připravení.
Zkuste být k sobě upřímní a podívat se na sebe novýma očima. Není to jednoduché, ale to, co je pro vás v životě důležité, byste měli vědět hlavně vy sami a nemusíte to sdílet s nikým jiným. Já vá ale svěřím, co vyšlo mně, až se skoro stydím a mou romantickou duši to překvapilo, ale pro mě jsou to peníze. Nemusím být milionář, to vůbec, ale zjistila jsem, že jakmile nemám dostatek peněz na zaplacení účtů a zabezpečení základních funkcí, necítím se bezpečně a jsem ve stresu. A pocit bezpečí je hned na druhém místě pyramidy hodnot za základními fyzickými potřebami. Nedokážu se soustředit na lásku, na kariéru a už vůbec ne na seberalizaci, když vím, že nemůžu zaplatit nájem. Jak to máte vy?
Možná cítíte uvnitř, že něco není správně, že nejste úplně šťastní a že prostě něco ve vašem životě chybí. Možná je to proto, že se soustřeďujete na něco, co máte pocit, že byste měli, ale vy sami vlastně nechcete. Vykašlete se na to, co si myslí ostatní a co vám ostatní říkají, že je správně a špatně. Protože na konci dne, na konci života, to budete zase jen vy sami, kdo je za váš život zodpovědný. A ten pocit, že vyplýtváte devadesát let života na kraviny, ale k tomu podstatnému se nedostanete, určitě nikdo z nás zažít nechce :)
Já to mám úplně stejně. Nedokážu si představit, že bych neměla na záklandí věci jako je třeba nájem, jídlo, zaplatit si všechny účty a nemít třeba na kafe s kamarádkou? To že už pak rozmarně rozhazuju za různý blbosti je vedlešjí, ale peníze jsou prostě potřeba ať si říká kdo chce co chce. A vůbec nejlepší je, když dostáváš peníze za něco, co tě baví. Za práci snů... To se pak láska a seberealizace vemou za ruce a jdou ti naproti.
OdpovědětVymazatNejsem si jistá, že to jde určit takhle jednoduše a rychle. Nedávno jsem se, shodou okolností taky na základě poslechu podcastu zabývala podobným tématem a hledala jsem svoje hodnoty. Myslím si, že není žádná ostuda, když jsou pro člověka nejdůležitější hodnotu peníze, jen si musíme být 100% jistí, že to tak je, abychom pak po deseti letech sedíce na hromadě milionů nezjistili, že nám něco uteklo.
OdpovědětVymazat