JUST NOT GOOD ENOUGH

Kdo z vás nerad čte moje mozkové pochody, tak se vraťte zase příště, ju? Vy ostatní tady buďte se mnou, zajímá mě totiž, váš názor. Si možná budete říkat, že v poslední době moc přemýšlím. A taky že jo! To asi ta dlouhá zima nebo co :) Každopádně jak mi něco leží na srdci, sdílet to s vámi je pro mě taková terapie, blog je můj psycholog. Haha. A tématem dnešního povídání je "nejsem dost dobrá, není to dost dobré". Vy už mě znáte a víte, že já jsem obecně opravdu šťastná a spokojená osoba, ale taky víte, že jsem v srdci perfekcionista. Takže tahle otázka je u mně na denním pořádku.


Vím, že to, co dělám, může být vždycky mnohem lepší. Miluju ten pocit, že se pořád můžu někam posouvat. Kdybych byla perfektní, co bych pak celé dny dělala, že jo? Ráda se učím nové věci, ráda se zlepšuju, ráda vidím výsledky svojí práce. Jak v práci, tak doma, tak tady na blogu nebo Instagramu. A jsem strašně moc vděčná za všechnu vaši podporu a za vaše milá slova, komentáře a likes. Jenže si občas říkám, že určtiě nejsem dost dobrá. Mám ale jednu hroznou vlastnost, když se dostanu do této fáze. A to, že se srovnávám s ostatními.

Ha! Je to teď taková velká věc napříč blogy. Čtenáři si stěžují, že se někteří blogeři mají až moc dobře, a že to čtenáře demotivuje a cítí se méněcenní. Já jsem na obou stranách a cítím se často k ničemu tak jako tak, takže buďte klidní. To, že každý je jediněčný a že možná právě proto, že jsem jaká jsem, mě máte rádi a vracíte se za mnou, v tu chvíli nehraje žádnou roli. Vidím fotky jiných lidí, vidím jejich úžasné domovy, plné designových doplňků, neustále přísunu něčeho nového, opět designového, neustále uklizeno, naleštěno, krásné děti, krásní partneři, všechno krásné.

My teď máme jen jednu práci a jeden plat, takže nějaké nakupování nepřipadá v úvahu. Možná jste si všimli, že jsem se ani dárky k narozeninám nechlubila. No žádné nebyly :) Pořád se ale snažím doma něco dělat, předělávat, to co mám, kupovat drobnosti, kteří vylepší náš každodenní život, číhám na inzeráty za odvoz, užívat si maličkosti. Pěstuji si avokádo z pecky, zkouším pěstovat petržel z ořezku a moc mě to baví. Dělají mi ti drobečci radost každý den. A to všechno sdílím s vámi. Pak si ale říkám, je to dost? Je to něco, pro co vy byste obětovali svůj drahocenný čas a přečetli si článek nebo dali srdíčko fotce na Instagramu?

No, jestli jste dočetli až sem, tak máte jedničku z hvězdičkou za trpělivost :) Vždycky mi pomůže s vámi mluvit, protože vím, že tam jste a že to všechno čtete a není vás málo! A i kdyby vás bylo pět, ono je to jedno. Pomůže mi srovnat si, co je důležité a proč tohle všechno tady dělám. A třeba si začít pomalu myslet, že možná je dost to, co dělám, protože i kdyby to zlepšilo den jednomu z vás, tak to pořád má přece smysl, že jo? I kdyby se díky tomu jen jedna z vás cítila o něco lépe. Tak to je asi ono. A hlavně se nesrovnávat, že jo. Protože každý jsme jedineční a kdybychom nebyli sami sebou, tak kým bychom byli?

Jak to máte vy? Taky máte někdy pocit, že nejste dost dobří? Proč?




19 komentářů

  1. Ano, řeším teď stejný problém, ale jenom proto, že momentálně opravdu dost dobrá nejsem. Nemám svůj život vůbec pod kontrolou a místo toho, abych se v tomhle ohledu lepšila, akorát mě to víc a víc deprimuje. Ty se ale nemáš vůbec z čeho stresovat! Jsi velice inspirativní pro mnoho lidí a srovnávat se s někým jiným je nesmysl ;-) Zaprvé jsme každý originál a zadruhé... jak víš, že ti lidé opravdu mají krásný dům, skvělého partnera a úžasné děti? Jak víš, že nemají 80% času bordel a neuklízejí na fotky? Jak víš, jestli náhodou ten jejich skvělý partner není agresor? Co když jsou ty úžasné dětičky rozmazlení fracci? Vidíš? Vůbec není důvod myslet si, že se má někdo líp ;-) Každý má své problémy.
    PS: I tvoje fotky jsou přece pro nás čtenáře dokonalé a určitě ti mnozí závidí :-) :-P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani děkuji za komentář! Já si samozřejmě uvědomuji, že virtuální svět není příliš reálný, ale samozřejmě znám i reálné lidi, co to mají doma pořád krásné! A co se týče tvého života, podle mě je důležité si uvědomit, co přesne nemáš pod kontrolou. My se totiž často soustředíme na věci, které jsou úplně nepodstatné a pak nám unikají ty důležité. Mít kontrolu můžeš mít totiž opravdu jen do určité míry a zbytek prostě je tak, jak je. Co jsem se naučila za poslední dobu já a snažím se dělat je, že si vždycky položím otazku:je nějaký důvod, proč se to a to stalo a můžu to nějak ovlivnit? Pokud totiž ne, tak nemá smysl s tím ztrácet čas, protože nikoho jiného než sebe a své chování změnit nemůžeš :) Prej in hodně štěstí, jsi očividně inteligentní žena s nohama na zemi, tak to třeba jen chce trpělivost. Ono to někdy všechno trva :)

      Vymazat
  2. Ahoj Barus! Jsi skvela, abys vedela;-) Vazne, libi se mne, co a jak s nami sdilis a obdivuji Te, jak jsi takova systematicka:-) Ale presne Ti rozumim, ja jsem taky takova. Mam desitky veci a temat, ktere bych ja na svem blogu chtela sdilet, ale porad si riksm, ze to nikoho nebude zajimat, protoze to jsou vlastne desne obycejne veci- ono taky s tolika detmi nezbyva na designovky, ani na darky pri dospelaky, ani na super vylety a kaficka v kavarnach... Ale mozna je to chyba, ze prave tohle by lidi zajimalo, protoze nejspis vetsina z nas ty nedesignove zivoty zije.... Objeti od more posilam Terka

    OdpovědětVymazat
  3. Pffff, fakt? Ty? Vážně?
    Bordel se odsune mimo fotku.
    Pořád super nové věci? No já největší potřebu nákupu mám, když je to náročné v práci a zapomínám na relax. Je to jako kompenzace. Ale krátkodobá a prázdná. Radši budu mít na stole růže než na krku diamanty. A nepíšu to jen proto, že na ty diamanty nemám :D
    Třeba vztahy na Fb. 90 % všech vztahů, které se na Fb prezentují jako extra dokonalé a skvělé takové nejsou. Protože ty doopravdy skvělé nemají potřebu neustálého dokazování veřejnosti.
    Ty víš, že se musím stále koukat na designové kousky, až se mi někdy posteskne, že je nemůžu mít. Jenže já tak ráda pořád něco měním, že by byla škoda lampy za xxxx tisíc, která by nakonec byla v dílně.
    V úterý jsme byli celý den bez proudu, takže já teď mám jako největší luxus fakt, že si můžu posvítit a nemusím řešit, že je čerpadlo na proud, který nejde, takže dojde přísun vody. Můžu zapnout vysavač a myčku. Jupí.
    A když se budu srovnávat, tak bych jednou taky chtěla umět psát jako Ty. Být v tom tak dobrá. A mít odvahu točit videa. A pracovat v Ikee. Jenže v jiných botách by se nám třeba dobře ani nechodilo.
    A tak se raduju z maličkostí, chválím se a všem jejich úspěch přeju. Prostě ať jsme všichni šťastní. Pak to všechno kolem má smysl.

    OdpovědětVymazat
  4. no...chápem.
    A dospela som do štádia, že vlastne žiadne dizajnovky u seba ani nepotrebujem.
    Myslela som si, že v novom dome to "roztočím"...a naopak, zisťujem, že krásu a pohodu vedia vyčariť aj staršie veci...
    nájsť krásu a účelnosť vo veciach, ktoré prehliadam každý deň je veľmi príjemné...otváram oči a premýšľam nad každým kúskom a miesto aby som dom plnila novými dekoráciami(aj plánovanými dizajnovkami) tak dekorácie eliminujem...čím menej a jednoduchšie, tým lepšie...a som veľmi rada, že konečne netúžim po nových veciach...veď sú to iba veci...
    neboj, bude lepšie...to viem nastopro...

    OdpovědětVymazat
  5. Vzdycky budou lepsi a horsi lidi nez my, vzdycky! Asi jde o nejakou vnitrni spokojenost, o kterou bychom meli usilovat. A pokud k tomu nekomu pomuze designova lampa, nekomu lampa DIY za par kacek, nekomu z antiku, tak to tak ma byt, kazdy to ma jinak. Na druhe strane je dobre, ze mame v sobe hnaci motor zlepsovat se, rozvijet, posouvat dal. Urcite je to vsechno v poradku;-). Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
  6. Palec nahoru! Osobně si raději přečtu takový článek než články o o tom, co si koupit z nové kolekce... Myslím, že se v dnešní době každý snaží na sociálních sítích tvářit, že je jejich život perfektní, ale je to jen takové pozlátko. Realitá bývá jiná a leckdy zajímavější. Držím palce, ať se přes tohle období brzy přenesete, abys mohla taky třeba na nějakou dovolenou ;-). Kristýna

    OdpovědětVymazat
  7. To ta dnešní doba...čtu blogů asi šest (mezi nimi ten Váš ;-)), ale i tak si říkám, jestli s tím nepřestanu...já totiž srovnávám a někdy i malinko smutním a závidím. I když pořád ty pozitivní a krásné pocity převažují a to je to, za co jsem autorům (tedy i Vám :-)) vděčná. Důležité je vzít si ze všeho kolem to lepší - inspiraci, možná trošku hnací motor, ale potom si uvědomit, že každý člověk je jiný a každý bojuje svou bitvu, o které ostatní nemají ani zdání ;-) Jste moc milá a pro mě hodně inspirativní, možná i právě proto, že žijete "z jedné výplaty" :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Zlato, mluvíš mi z duše, ale to ty víš!! :-) musíme se přestat podceňovat!

    OdpovědětVymazat
  9. Perfektnost (vím, divné slovo) neexistuje! Pouze v našich hlavách... jako hnací motor je to fajn, ale nesmí se to přehnat ;-). Já u blogů moc neřeším, jestli to, co vidím a čtu, je stejné i v reálu - beru to podobně, jako když čtu třeba knížku - je pro mně podstatné, zda mě příběh osloví, ne to, zda se skutečně přesně tak stal... U Tebe se mi právě líbí, jak si dovedeš poradit s minimem prostoru a prostředků a jak dokážeš být stylová i s tím "málem", je to pro mě povzbuzení, že to jde i bez "designovek" (i když proti nim vůbec nic nemám a po spoustě z nich nepokrytě toužím) ;-)
    V.

    OdpovědětVymazat
  10. Občas to taky tak mám, přemýšlím, proč nemám tolik followers a komentářů jako ostatní a vlastně ani nevěřím, že bych se jim mohla někdy vyrovnat, ale úplně zapomínám na to, jaký jsem v blogování uděla pokrok a že je vlastně hrozný úspěch, že můj blog pravidelně navštěvují desítky, možná by se dalo říct i stovky, lidí. Člověk prostě hrozně snadno zapomene být vděčný za to, co má a víc kouká na to, co mají ostatní. Což nás rozhodně šťastnými neudělá, takže bychom se měli přestávat srovnávat a raději bychom se měli snažit být naším nejlepším, originálním já :)

    OdpovědětVymazat
  11. Baru, já mám Tvůj blog moc ráda, právě proto, že je takový milý a upřímný. Jako ty :)) Takže si nedělej hlavu, přestaň se podceňovat a nafoť nám nějaké super DIY nebo třeba natoč jak si třídíš skříň, to by mě zajímalo! :))

    OdpovědětVymazat
  12. Já bych taky řekla, že čím nablýskanější život na internetu, tím často šedější ten opravdový.. Alespoň já když je mi nejkrásněji, nemám potřebu tolik sdílet a raději víc žiju ten opravdivý život+ když jsem nejšťastnější, nepotřebuju nic. Žádné nové věci a serepetičky. A naopak. Taky mě ten "dokonalý svět" ostatních někdy štve a vlastně mě štve nejvíc tehdy, když mi zrovna něco chybí. Je to takový fajn ukazatel:) přeju ať se Vám brzy vše srovná a jste spokojení po všech směrech!

    OdpovědětVymazat
  13. Já myslím že to lidi moc řeší :D. A když se někdo nemůže dívat na blog který je o nakupování tk ať chodí na blog kde jsou samé DIY nápady atd atd ne?

    Já to mám hele podobně a nejvíc mě baví když něco přetvořím, vytvořím, vymyslím...designovky jsou fajn ale všeho moc..znáš to..lepší originální starožitnosti po renovaci kombinace pár designových kousků, sem tam IKEA :). Toť moje představa.

    Martina

    OdpovědětVymazat
  14. Moj oblubeny blog, vzdy ma povzbudi vidiet krasno v jednoduchych veciach. Pre mna bol zatial kazdy jeden clanok zaujimavy a inspirativny. Tesim sa na dalsie. eva

    OdpovědětVymazat
  15. Já si myslím, že každému co jeho jest. A já osobně radši chodím tam, kde se kromě COJSEMSITOKOUPILANOVEHO i něco dozvím. Takže Váš blog je super.

    OdpovědětVymazat
  16. Budu tady furt i kvůli odřezku z petržele, protože jsem s Tebou ráda a má chuť sem chodit nezávisí na množství prachu na polici nebo koupi nové věci. Přísahám! <3

    OdpovědětVymazat
  17. Já poslední dobou spíš řeším to, že na cestě k cíli si zapomínám užívat tu cestu a občas se i zastavit a užívat si, co je zrovna na té cestě kolem, případně si i odskočit do slepé uličky nebo prostě relaxovat. Za jakýkoli relax se pak cítím strašně provinile a zapomínám vidět jeho přínos (třeba to, že si zacvičím jógu nebo s přítelem večer mrknu na film místo dalších dvou hodin práce na diplomce, že je to mimo mísu tuším, ale pocit tam je stále :D). Ale už se to lepší a nacházím rovnováhu :) Takže Tobě děkuji i za zmínku, že i když pracuješ 7 dní v týdnu večer si třeba dovolíš dělat, co tě baví :).
    Jinak taky děkuju za připomenutí, vykašlete se na hejty k videím - k Tvému videu Perfektní život mě napadlo pár ne uplně pozitivních připomínek, ale když sem se pak nad nimi víc zamyslela, byly to fakt pitomosti, do kterých rozhodně nestojí investovat energii a all in all se mi vlastně líbí, že v něčem s Tebou souhlasím a v něčem ne a to se vlastně mohlo projevit až když si ten blog pojala víc osobněji a mně se to líbí, hlavně to nesouhlasení mě totiž dost učí a nejvíc právě o mých vlastní mindrácích a slabostech :)
    Ale jednu věc mám, možná by pro Tebe mohla být zajímavá, vidím paradox v tom, že se ptáš jestli jsi dost dobrá a přitom říkáš, že se snažíš být maximálně autentická. No mně to prostě přijde nesmyslný, kde je to měřítko dost dobrá, když chceš být autentická, to měřítko máš přece jen ty sama? Takže na to mě napadá takové závěrečný klišé, kterým se snažím řídit v životě já, i když mi to teda občas fakt nejde :D Snažím se: být autentická, jít za svou intuicí, vše co udělám si umět obhájit hlavně sama před sebou a nestarat se, co si myslí druzí, vlastně se trochu starat, kritika může být inspirující, ale nebrat si to osobně a přijímat ji se zamyšlením pokorou a dovolit si ji taky vůbec nepřijmout.
    Hmm vidím, že komentář je pomalu delší než článek, tak děkuji za možnost udělat si tady v komentu svou vlastní terapii, minimálně to je užitečné pro mě :) a já se jdu vrátit k diplomce (btw. týká se výzkumu psychoterapie :D)

    OdpovědětVymazat
  18. ...a ledy se hnuly, nový kousek hader či něčeho
    jiného by takovou obr diskuzi nejspíše nevyvolal.
    Bravo, jen tak dál, je to neumělý živý blog!

    OdpovědětVymazat