#positivevibesonly: Na fňukání nemáme čas + fail video

Chtěla jsem vám to všechno napsat už včera, ale neměla jsem na to nervy. Někdy je potřeba si dát den odstup, zhluboka se nadechnout a jít na to s nadhledem. Jakmile totiž získáte od nějakého průseru nebo třeba naprosto debilního víkendu odstup, dokážete se tomu nakonec i zasmát, i když se vám původně chtělo spíš brečet, a to zase klidně brečte. Dělejte cokoliv proto, aby to bylo rychle za vámi a vy jste mohli zase naskočit na #positivevibesonly. Protože jak řekl Buddha, nejhorší je, když si myslíme, že máme čas. Nemáme a rozhodně ne na fňukání. I když třeba nakonec jediný volný den s celého týdne skončí místo cenou za blogera roku tak trochu blogerským fiaskem.

To máte tak. Já teď pracuju obvykle 6 dní v týdnů. Když mám potom jeden den volna, mám velké plány. Natočit video, nafotit fotky, podívat se trochu do světa, dobrý jídlo, strávit čas s norečkem. Aspoň to. Jenže mám pocit, že čím víc plánujete, tím víc budete akorát na konci zklamaní. Můj plán byl jasný. Nechat norečka dlouho spát, zkrášlit se a vyrazit na můj oblíbený blešák, pokochat se, natočit tam pro vás video, zpět domů, brunch, nafotit fotky na Instagram a blog na celý týden (no jo, to máte tak...) a pak už jen editovat, psát, užívat si volna. Realita ale byla taková:

Doma se mi ukazuje baterka jako zelená, po natočení první minuty najednou bliká červeně. Paráda. Já napůl cesty na blešák. No nic. Dojdu na blešák, tam skoro prázdno (takže bych stejně neměla co natáčet, že jo). Navíc je kosa jako prase. Jdu se projít po farmářských trzích, v květinářství, v mých oblíbených obchůdcích. Aspoň něco. Dojdu domů, že rychle nabiju baterku a nafotím aspoň fotky. Samozřejme, kromě toho, že je zima, tak jediný den z celého týdne nesvítí slunko, takže náš byt je černá díra. Žádné focení. Jdu tedy sestříhat video, které jsem předtočila minulý týden.

Video samo o sobě bylo katastrofa, ale tak říkala jsem si, že se pobavíte. Vymyslela jsem pro vás ukrutně cool DIY (mimochodem vyslovuju DIY špatně anglicky a už jsem za to byla bita, tak pardón). Jenže mi došla baterka v akušroubováku, nenašla jsem normální šroubovák a tak nějak si připadám sama sobě k smíchu, tak se opírám o ten vachrlatý nedodělaný výrobek a ještě se usmívám. No co už, však vy už mě znáte. Jenže jsem zjistila, že jsem samozřejmě omylem smazala prostřední část videa a tak by to k tomu všemu ještě vůbec nedávalo smysl. tady máte ochutnávku (v děsivé kvalitě), ať o ten trapas nepřijdete :D

O tom, že jsem se tedy nakonec rozhodla konečně dopsat článek na blog a vůbec nic jsem nevyplodila, už ani nemluvím. A jak jsem tu celou situaci vyřešila? (Mělo by tady být ponaučení na závěr, že jo:) Zalezla jsem si k norečkovi do postele s pytlíkem sladkostí a koukali jsme na debilní filmy. A bylo mi fakt dobře. Já ráda říkám, že není čas ztrácet čas, protože ať chceme nebo ne, náš čas je prostě dost definitivně omezený. Ale podle mě dobře využitý čas je ten, kdy se cítíte dobře. Pokud je v určitou chvíli všechno proti vám, tak se na to vykašlete. Hoďte to za hlavu, stejně s tím nic nenaděláte, tak nefňukejte a užijte si, že máte najedou volno, jen tak zadarmo.