První blešák kousek za domem objeven a prozkoumán! Koukejte!

Pořád offline. Řeknu vám, že pro závislačku na Instagramu a blogerku jsou to těžké časy :) Začala jsem dokonce běhat! A uklízet :D Úplně nové obzory se mi otevřely, to vám povídám. No, ale k věci. Začali jsme taky prozkoumávat naše okolí. Byli jsme na procházce v parku krmit husy, vypátrat nejbližší knihovnu (soudná hodina alias nutnost naučit se norsky se blíží) a minulý týden jsem objevila docela blízko farmářský trh. Vyrazila jsem směle tento týden ho prozkout blíž, abych zjistila, že očividně není každou sobout, jak jsem předpokládala. Objevila jsem ale něco mnohem lepšího: blešák!

Po nějakém zlatém svícnu koukáme už dlouho, ale ty "nové" v obchodě nevypadají opravdově, zato tyhle!

Sobota byla krásný slunečný den až z toho bolely oči. A poprvé letos sluníčko opravdu hřálo! Venku je sice pořád kolem osmi stupňů, ale jakmile je krásně, ani vám to nevadí. Nosíte prostě jarní bundu a přivoláváte jaro :) A jakmile jsem narazila na blešák, nevadilo mi už vůbec nic. Oči se mi rozzářily a začala jsem okukovat stolečky plné krásných roztodivných věcí. Blešák je vlastně trochu dřina, najít mezi krámy skvost dá práci, ale měla jsem štěstí! I když jsem dorazila téměř před koncem, nádherných věcí s příběhem na mě čekala ještě spousta.

Staré kufry mě fascinují i děsí zároveň. Vždycky přemýšlím, co asi bylo uvnitř? A kde všude byly?

Miluju starý porcelán, ty křehké hrníčky jak pro panenky s kýčovitými růžemi nebo talíře se zlatými okraji, to je moje! Ale nic takového se nám nehodí, ani vlastně nevím, jestli bych to doma chtěla a noreček by asi nepřežil :) Objevila jsem ale spoustu porcelánu, který by se hodil perfektně a drobné hrníčky s šedými růžemi na odpolední kafíčko byly láska na první pohled.

Koukala jsem taky na nějaké zlaté doplňky, kterých tady byly mraky, až jsem byla překvapená. Spousta svícnů, různých zvířat, ale taky třeba zlatý funkční telefon! Představila jsme si staré časy, telefonní lavičku v předsíni, tenhle obří telefon a moment, kdy zazvoní a já si sundávám "klipsovou" náušnici, abych si pokecala s kámoškou.

Od všeho toho blyštivého kovu se odrážely sluneční paprsky tak moc, že jeden potřeboval sluneční brýle. Narazila jsem na spoustu zlatých tácků a rámů a dokonce na zlatého soba:) Nejvíce jsem si však zamilovala pyšného výstavního koníka, ale co s ním, že?

Nemůžeme teď moc utrácet, takže jsem jen koukala, ale nedalo mi to něco si odnést, to prostě musíte!   A tak jsem začala pátrat po drobnostech. Velká láska byla křišťálová labuťka s malou jakoby mističkou uprostřed na sůl (já bych ji asi měla na náušnice nebo prstýnky), jenže byla nad můj rozpočet. Třeba na mě počká do příště :) To si vždycky říkáme s norečkem, jestli tam nebude, nebyla pro nás!

A u jednoho většího stolu/stánku jsem objevila spoustu cetek, řetízků, broží, přívěsků. A protože každá holka je v hloubi duše dáma, zaujaly mě krásné korálky s takovým tím starobylým zapínáním. No nemá to nic společného s interiéry, ale i  bytová blogerka se ráda hezky oblíká, víme? :) Takže jsem odešla jako dáma ověnčená perličkami!

Co byste si odnesli vy?