Romantika 2015: Jak mi noreček běžel na poštu pro modem

Včera jsem byla chvíli sama doma a protože jsme ještě nebyli online (už jsme, ale o tom za chvíli), koukala jsem na Sex ve městě, který už mám sto let stažený v počítači. Je to jeden z mála seriálů, na který ráda koukám česky, protože je to prostě hrozně vtipný. Sledovala jsem poslední sérii, kde se Carrie zamiluje do Rusa a on ji vyznává lásku takovým tím starosvětským způsobem, až z toho chudinka omdlí. Jsme vůbec dnes ještě na kytice růží a sladké básně stavění? Nebo už je to pro nás moc velké klišé?

Střih. Dnes ráno se vzbudím natěšená, že konečně budeme online. Jenže zpráva z pošty pořád nikde. Nakonec jsme okolo čtvrté rezignovali a šli do kavárny, kde jsme byli poslední dny skoro víc, než doma. Kontaktovali jsme firmu, která nám měla poslat modem, kdeže je jako problém. A on kupodivu nikde žádný problém nebyl a modem byl od rána na poště. Na které poště? Kolik je? V kolik zavírají? Zvládneš to??

Bylo za pět pět. Zavírali v pět. Noreček se sebral a vyběhl z kavárny. A za pár minut mi píše: "Pojď domů!". A tam na mě čekal on, celý uřícený, s krabicí s modemem. Byla jsem úplně dojatá, no fakt! Takový novodobý hrdina můj to je, víte? Neskládá básně, nezabíjí draky, ale běží čtyři bloky za pět minut, aby mi vyzvednul modem a já mohla konečně blogovat.

Co je vlastně v dnešní době ta skutečná romantika? A dokážeme ji vůbec rozpoznat? Jaký je váš poslední romantický zážitek?