Dělat kompromisy? V žádném případě!

Dlouhou dobu jsem bydlela sama. Spolehnout jsem se musela sama na sebe a taky měla všechno po svém. Potom jsem sbalila svůj kufr a vydala na tenhle krásný konec světa za norečkem. A z co chci já je najednou co chceme my. Když jde o snídani, tak je řešení jednoduché: moje volská oka mají tuhý bílek a měkký žloutek. U jeho je potřeba rozbít žloutek, převrátit vejce a osmažit z obou stran. Když jde o zařizování bytu, je to trošku složitější. Nebo vlastně ani ne. Sedačka jako vejce. Žádné kompromisy.

Live. Love. Create. Sama bych to líp neřekla!
Možná to zní trošku podivně, až možná tvrdohlavě a necitlivě, ale hned vše vysvětlím. A možná zrovna na těch vejcích (je to i takové velikonoční, že?). Představte si, že bychom se rozhodli udělat snídaňový kompromis. Moje vejce by bylo udělané příliš, jeho málo. Ani jednomu by nám nechutnalo a jak nás znám, tak bychom to ani jeden nejedli. Takže máme dvě řešení: buď si dáme něco úplně jiného na čem se kompletně shodneme (což teda nevím, co by bylo:) nebo si dáme snídani každý po svém.

No, teď jak to po sobě čtu, tak to možná nebyl úplně moudrý příklad. Pointa je ale zřejmá. Kompromis by byl a je k ničemu. A to platí i při zařizování interiéru.

U většiny nábytku jsme se shodli, oběma nám to připadalo perfektní akorát tak pro nás dva. U něčeho jsme se prostě shodnou nedokázali. Možná neměli zrovna přesně to, co bychom chtěli, ale my něco potřebovali právě teď. Jako botník nebo konferenční stolek. Talíře. Pracovní stůl. To, co jsme chtěli, bylo moc drahé nebo vůbec nebylo v nabídce. Co teď?

U konferenčního stolku a botníku jsem ustoupila já a máme něco, co si noreček zamiloval. U talířů a pracovního stolu zase ustoupil on. Mám štěstí, že jeho to, jak bydlíme a jak to tady vypadá opravdu zajímá. Chce vše plánovat a rozhodovat se mnou. A náš vkus není úplně stejný a bílý interiér je v ženském a mužském mozku něco úplně jiného, to mi věřte! Líbí se nám ale stejné materiály nebo barvy, stejný styl, stejný pocit z prostoru. A tak rozhodnutí toho druhého nikdy nebude úplná tragédie. A kompromisy neděláme.

Jakmile totiž začnete dělat kompromisy ve smyslu najít střední cestu, něco, co se bude líbit oběma, budete mít doma něco, co se vlastně nelíbí nikomu. Mínus plus mínus v tomhle případě nebude plus, matematika ve vztazích moc neplatí. Budete na nule. Nikde. Není lepší, abyste měli něco, co jeden miluje a druhý to respektuje? Jako ulítlý koníček? Nebo suvenýr z dětsví, ke kterému máte vztah, ale je to vlastně odporný kýč?

Takže máme konferenční stolek, který bych já sama nekoupila. Asi nikdy. Přijde mi debilní z mnoha důvodů. On je z něj nadšený. Dovolil mi ale jej trošku upravit. A budeme ho nakonec milovat oba. Máme bílé talíře a hrnky. Mně prostě z bílé chutná víc. Koupila jsem mu ale hnědné misky a ještě nějaké chystám pořídit. Aby věděl, že chci, aby chutnalo i jemu.

Jak jste na tom vy, děláte kompromisy?

12 komentářů

  1. zajímavé! hlavně je super že se tvůj noreček o zařizování vážně zajímá... já totiž s mým F. taky bydlíme v malém taky máme patro na spaní a taky postupně zařizujeme ale mrzí mě že jeho to až tak nezajímá - je mu to vlastně jedno hlavně když já budu spokojená... jenže to všechno zvládnou taky není moc jednoduchý!
    a vůbec - přečetla jsem teď tvůj blog od začátku a hrozně se mi líbí! velmi inspirativní! díky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně by se upřímně občas líbilo, kdyby se tak nezajímal :D Dohadovat se hodinu o tom, jestli ten zlatý bloček může být na komodě nebo to působí moc "messy" by pak nemusely být na denním pořádku ;) Mám pak ale radost, že když něco vybere sám nebo mu ukážu něco stylového, neřekne, že je to hrůza, ale často se mu to líbí :)

      A děkuju!!! Koukala jsem na tvůj blog a máme určitě něco společného! A z takových čtenářů mám vždycky největší radost, protože vím, že jsou jako já a já tak můžu být sama sebou <3

      Vymazat
  2. Hm kompromisy, asi by som bola rada, keby sa môj manžel nestaral o "moje" zariaďovanie. A tentoraz súhlasím, - NIJAKÉ KOMPROMISY, lenže ja by som najradšej nijaké kompromisy a všetko po mojom. Môj manžel sa vlastne nestará, nech si robím, čo chcem, lenže potom príde a tak toto nie, toto nechcem, toto sa mi nepáči. A miesto bielo-čiernej šachovnicovej dlažby je neutrálna béžovo hnedá šachovnica, alebo bielo-modrá kúpelňa, ALE TO NIE JE ONO :-( , bol to kompromis, ale keby bolo vtedy po mojom, tak kúpelňa aj chodba by boli teraz iné a nepovedala by som si často, že aká škoda, že som volila kompromis. To je len jeden príklad, ale je toho veľmi veľa. A aj napriek tomu, že si myslím že na takéto veci môj manžel nemá cit, žiaľ v manželstve musíte robiť kompromisy. Inak to nejde...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak vám rozumím, bílo-černá šachovnice je také můj sen :) Čím více jdeme do detailů a já chci pořizovat nějaké dekorace, rámečky a blbinky, tím je vyjednávání horší. Takže to obvykle nakonec vzdám a pořád máme tak nějak prázdno :D Ale dovolil mi docela na něj extravagantní lampu, která má černé stínidlo a nohu ve tvaru ananasu, tak toho asi budu muset využít, dokud si to nerozmyslí a zbytek doladit k tomu.

      Vymazat
    2. Ja velmi nie som na take dekoracie, ako servitkova metoda a podobne, a ramecky som donedavna nemala nikde, tak som si kupila 3 kusy, aby sa nepovedalo, sviecky a svietniky ano, ale idem po striebornych a chromovanych doplnkoch ako straka, a cire sklo momentalne tiez, ale neprehanam to, takze s tým nemam problem, problem mam s tym, ze chcem dost casto zmenu. A moj manzel nerad zmeny.
      Chcem ti napisat ohladom calunenia kresla, hladam obrazky aby som ti poslala ako na to najjednoduchsie, ale tieto kresla som nechcela dat na blog, tak som asi vymazala navod. Na to som prisla po 10 hodinach driny, kde som zastehovala, potom obratila, zle a tak som prisla na super system, mozno by sa to dalo aj rucne usit. A samozrejme som ocalunila (alebo skor usila potah) naozaj na strasne vela gaucov a kresiel. Modre zamatove kreslo, co este chystam navod, je rucne site tiez. Idem pohladat niekde tvoju e-mailovu adresu. Tam ti napisem.

      Vymazat
  3. Shodneme se na většině. A to se mi líbí.
    Jsem ráda, že to není jen o prosazení názorů, ale že k tomu dospějeme po společné cestě. Máme dost stejný vkus, to je výhoda.
    Je fajn, když vím, že i druhá strana se zajímá o to, jak to u nás vypadá.
    Věty typu: je mi to jedno, dělej jak chceš totiž nesnáším :)
    Ale okrasnou mandloň na zahradu jsem si prosadila. Nešlo jinak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco je prostě otázka srdce a žádné racionální odůvodnění k tomu netřeba. Jak si asi většina z nás vybrala ty naše prince,že ? :)

      Vymazat
    2. Mně k tomu pomohla kniha 4 dohody - Láska a přátelství, doporučuji :)

      A už se těším na další nové články, díky za tak skvělý blog.

      Vymazat
  4. Mrknite aj sem :) http://www.madeinles.blogspot.cz/ :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tenhle je můj milovaný! Díky za tip pro ostatní! :)

      Vymazat
  5. ...a este aj sem :) http://countrylifebyme.com/ :)

    OdpovědětVymazat